ECLI:CZ:NS:2004:25.CDO.933.2004.1
sp. zn. 25 Cdo 933/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Marty Škárové a JUDr. Olgy Puškinové v právní věci žalobce V. M., zastoupeného advokátem, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti ČR, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, vedené u Okresního soudu Plzeň - jih pod sp. zn. 5 C 39/2001, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. června 2001, č. j. 12 Co 432/2001-37, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před dovolacím soudem.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 30. 6. 2001, č. j. 12 Co 432/2001-37, zrušil usnesení Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 17. 5. 2001, č. j. 5 C 39/2001-28, jímž byla zamítnuta námitka místní nepříslušnosti, vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení a současně k námitce podjatosti vznesené žalobcem rozhodl, že soudkyně Okresního soudu Plzeň - jih JUDr. L. N. není vyloučena z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Okresního soudu Plzeň - jih pod sp. zn. 5 C 39/2001.
Proti tomuto usnesení, konkrétně proti výroku o námitce podjatosti, podal žalobce dovolání, v němž namítá, že soudkyně JUDr. L. N. je vyloučena z projednávání a rozhodování ve věci, stejně jako byli předtím vyloučeni všichni soudci Okresního soudu Plzeň - město, neboť „Česká republika nemůže soudit Českou republiku“.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že v dané věci brání rozhodnutí o dovolání neodstranitelný nedostatek podmínky dovolacího řízení.
V posuzovaném případě žalobce dovoláním napadá usnesení, jímž Krajský soud v Plzni jako nadřízený soud rozhodoval k námitce podjatosti o vyloučení soudce okresního soudu. Dovolání je ovšem mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Pojem „nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu (podle ustanovení §16 odst. 1 o.s.ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud), vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních, a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srov. též stanovisko pléna Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 48 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1996). Rozhoduje-li tedy krajský (v Praze městský) soud o vyloučení soudců okresního (obvodního) soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu; vydání takového rozhodnutí ostatně žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo možno napadnout odvoláním, nepředchází. Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí občanský soudní řád ani neupravuje.
Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 14, ročník 1997, pod pořadovým číslem 112); Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni zastavil (§104 odst. 1, §243c o.s.ř.).
O náhradě nákladů řízení o dovolání žalobce bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. l a §146 odst. 1 písm. c) o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. června 2004
JUDr. Petr Vojtek,v.r.
předseda senátu