ECLI:CZ:NS:2004:26.CDO.1990.2004.1
sp. zn. 26 Cdo 1990/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce R., stavebního bytového družstva, zastoupeného advokátkou, proti žalovaným 1) L. C., a 2) J. C., o náklady řízení, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp.zn. 5 C 35/2002, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. listopadu 2003, č.j. 16 Co 158/2003-78, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Jihlavě (soud prvního stupně) usnesením ze dne 26. 9. 2002, č.j. 5 C 35/2002-31, zastavil (po zpětvzetí žaloby) řízení o zaplacení částky 1.462,- Kč s příslušenstvím, rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobci a žalovaným uložil zaplatit společně a nerozdílně žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4.875,- Kč.
K odvolání žalovaných, směřujícímu proti výroku o nákladech řízení, Krajský soud v Brně (soud odvolací) usnesením ze dne 29. 11. 2002, č.j. 16 Co 268/2002-37, zrušil usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 28. 5. 2003, č.j. 5 C 35/2002-69, uložil žalovaným zaplatit společně a nerozdílně žalobci na nákladech řízení částku 5.250,- Kč.
K odvolání žalovaných odvolací soud usnesením ze dne 24. 11. 2003, č.j. 16 Co 158/2003-78, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že žalovaným uložil zaplatit společně a nerozdílně žalobci na nákladech řízení částku 4.875,- Kč; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Žalovaní (nezastoupeni advokátem) v podání označeném jako „Odvolání proti Usnesení 5 C 35/2003-78“ ze dne 6. 1. 2004, adresovaném Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně, mimo jiné uvádějí, že se odvolávají proti označenému usnesení. Namítají, že nikdy nedlužili žalobci nájemné a že ze strany soudu prvního stupně „došlo k předčasnému zpětvzetí žaloby“.
Uvedené podání je - posuzováno dle obsahu (§41 odst. 2 o.s.ř.) - dovoláním, o němž přísluší podle §10a o.s.ř. rozhodovat Nejvyššímu soudu, neboť vrchní soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně (srov. §10 odst. 2 o.s.ř.), nikoliv proti rozhodnutím krajských soudu jako soudů odvolacích.
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
V dané věci bylo dovoláním napadeno usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních §237 až §239 o.s ř.
Ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam vyjmenovanými usneseními.
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o.s.ř., neboť podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé; tím však usnesení o nákladech řízení není (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod č. 88 v časopise Soudní judikatura 5/2002).
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl; přitom vzhledem k ustanovení §241b odst. 2 věty za středníkem o.s.ř. bylo nerozhodné, že v daném případě nebyla splněna podmínka povinného zastoupení dovolatelů ve smyslu §241 odst. 1 a 2 o.s.ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř., neboť žalovaní, jejichž dovolání bylo odmítnuto, nemají na náhradu těchto nákladů právo a žalobci v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek .
V Brně dne 17. prosince 2004
Doc. JUDr. Věra K o r e c k á , CSc., v.r.
předsedkyně senátu