Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.04.2004, sp. zn. 26 Cdo 2154/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:26.CDO.2154.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:26.CDO.2154.2003.1
sp. zn. 26 Cdo 2154/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobkyně PhDr. L. K. proti žalovanému L. K., zastoupenému advokátem, o zaplacení částky 37.506,-Kč, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp.zn. 5 C 2/2000, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. září 2002, č.j. 7 Co 1769/2002-75, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Písku (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 11. 3. 2002, č.j. 5 C 2/2000-60 (poté, co jeho rozsudek ze dne 19. 10. 2000, č.j. 5 C 2/2000-24, byl k odvolání žalovaného zrušen /ve výroku, jímž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 34.899,-Kč a náklady řízení a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení/ usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 3. 2001, č.j. 7 Co 408/2001-36), uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 34.899,-Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, žalobu co do částky 2.607,-Kč zamítl a rozhodl o nákladech řízení. K odvolání žalovaného Krajský soud v Českých Budějovicích (soud odvolací) rozsudkem ze dne 27. 9. 2002, č.j. 7 Co 1769/2002-75, rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku ve věci samé (o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 34.899,-Kč) a ve výroku o nákladech řízení potvrdil s tím, že v zamítavém výroku zůstává rozsudek soudu prvního stupně nedotčen; dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný (zastoupen advokátem) dovolání, jehož přípustnost odůvodnil tím, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, a jímž se domáhal zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. Dovolání bylo podáno opožděně. Podle §240 odst. 1 o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupně. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 2 o.s.ř.). Podle §240 odst. 3 věty první o.s.ř. lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Věta druhá uvedeného ustanovení pak stanoví, že neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k podání dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení. V projednávané věci nebylo vydáno odvolacím soudem opravné usnesení a nejde ani o případ, jež má na mysli ustanovení §240 odst. 2 a 3 o.s.ř. Jak se podává z obsahu spisu (viz dodejku na č.l. 80), byl rozsudek odvolacího soudu právnímu zástupci žalovaného advokátu doručen postupem podle §48b odst. 3 o.s.ř., když jmenovaný (jiná osoba, která by mohla písemnost převzít) nebyl dne 31. 10. 2002 při doručování zásilky obsahující rozsudek odvolacího soudu zastižen a zásilka byla téhož dne uložena; v desetidenní lhůtě, jež skončila dne 11. 11. 2003 (pondělí) nebyla zásilka vyzvednuta, takže uvedený den se považuje za den doručení. Dvouměsíční zákonná lhůta k podání dovolání začala běžet následujícím dnem a skončila dne 13. 11. 2003 (pondělí). Faktické převzetí rozsudku odvolacího soudu právním zástupcem žalovaného dne 17. 2. 2003 (viz č.l. 83 verte spisu) nemělo na běh lhůty vliv. Bylo-li dovolání podáno k poštovní přepravě dne 15. 4. 2003 (srov. otisk podacího razítka na obálce č.l. 86 spisu), stalo se tak zjevně po uplynutí zákonné dvouměsíční dovolací lhůty. Se zřetelem k uvedenému Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a os.ř.) dovolání žalovaného jako opožděné podle §243b odst. 5 a §218a o.s.ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 4, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o.s.ř. a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly (dle obsahu spisu) v dovolacím řízení náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči dovolateli právo. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 22. dubna 2004 Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/22/2004
Spisová značka:26 Cdo 2154/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:26.CDO.2154.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20