ECLI:CZ:NS:2004:26.CDO.294.2004.1
sp. zn. 26 Cdo 294/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudců JUDr. Roberta Waltra a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., v právní věci žalobce města H., zastoupeného advokátem, proti žalované S. K., o zaplacení částky 38.623,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 5 C 129/2002, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. července 2003, č. j. 20 Co 218/2003-198, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soudu v Náchodě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 10. prosince 2002, č. j. 5 C 129/2002-155, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 38.623,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a nahradit mu náklady řízení ve výši 13.176,-Kč v téže lhůtě. Dospěl k závěru, že žalovaná dluží žalobci částku 31.921,- Kč na nájemném za období od 14.4.1998 do 31.7.2002 a částku 6.702,- Kč na poplatku z prodlení za období od 28.12.1999 do 31.7.2002.
Proti tomuto rozsudku podala žalovaná v zákonné lhůtě odvolání. V průběhu odvolacího řízení vzal žalobce žalobu zpět s tím, že po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně byl dluh zaplacen.
Usnesením ze dne 28. července 2003, č. j. 20 Co 218/2003-198, Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil; současně uložil žalované s poukazem na ustanovení §146 odst. 2 věty druhé občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce na nákladech řízení částku 13.176,-Kč do tří dnů od právní moci usnesení.
Proti nákladovému výroku usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž nesouhlasila s tím, že jí bylo uloženo nahradit žalobci náklady řízení. S poukazem na okolnosti daného případu vysvětlovala, proč se domnívá, že není povinna soudní výlohy hradit.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) poté, co zjistil, že dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným – účastnicí řízení (§240 odst. 1 o.s.ř.), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Podle §237 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,
a/ jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,
b/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,
c/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Přípustnost dovolání podle citovaného ustanovení nepřipadá v této věci v úvahu, neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod č. 4/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).
Ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o nákladech řízení není uvedeno mezi tam vyjmenovanými usneseními.
Protože dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu účinné od 1. ledna 2001 přípustné, Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243b odst. 5, §218 písm. c/ o.s.ř.), aniž se mohl zabývat námitkami v něm uplatněnými.
Vzhledem k nepřípustnosti dovolání soud prvního stupně nadbytečně vyzýval žalovanou k odstranění nedostatku zastoupení advokátem v dovolacím řízení (srov. §241b odst. 2 věta za středníkem o.s.ř.)
Výrok o nákladech dovolacího řízení vychází z §243b odst. 5, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o.s.ř. a ze skutečnosti, že žalobci nevznikly v této fázi řízení žádné náklady, k jejichž náhradě by byla žalovaná povinna.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. února 2004
JUDr. Miroslav Ferák, v.r.
předseda senátu