ECLI:CZ:NS:2004:26.CDO.421.2004.1
sp. zn. 26 Cdo 421/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobkyně V. B., a.s., zastoupené advokátkou, proti žalovanému O. S., o 4.917,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp.zn. 52 C 216/96, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 28. srpna 2001, č.j. 52 C 216/96-151, proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 31. ledna 2002, č.j. 52 C 216/96-156, a proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. prosince 2002, č. j. 47 Co 304/2002-166, takto:
I. Řízení o dovolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 28. srpna 2001, č.j. 52 C 216/96-151, a proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 31. ledna 2002, č.j. 52 C 216/96-156, se zastavuje.
II. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. prosince 2002, č.j. 47 Co 304/2002-166, se odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 28. 8. 2001, č. j. 52 C 216/96-151, uložil žalovanému zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 4.917,60 Kč s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile denně od 1. 7. 1995 do zaplacení; dále rozhodl o nákladech řízení.
Odvolání žalovaného proti tomuto rozsudku Městský soud v Brně (soud prvního stupně) usnesením ze dne 31. 1. 2002, č. j. 52 C 216/96-156, odmítl podle §208 odst. 1 o.s.ř. jako opožděné.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně (soud odvolací) usnesením ze dne 12. 12. 2002, č.j. 47 Co 304/2002-166, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že odvolání žalovaného proti rozsudku soudu prvního stupně bylo podáno opožděně.
V podání označeném jako „Stížnost – Dovolání se Spravedlnosti – Odvolání se proti Nespravedlnosti, která je zobrazena v usnesení číslo 52 C 216/96-156 a 47 Co 304/2002“, které je podle obsahu (§41 odst. 2 o.s.ř. ) dovoláním, žalovaný (nezastoupen advokátem) vyjadřuje nesouhlas s označenými rozhodnutími, žádá, aby byly prohlášeny „za právně neúčinné“ a domáhá se též zrušení rozsudku soudu prvního stupně č.j. 52 C 216/96-151.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o.s.ř.), se nejprve zabýval posouzením přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku, neboť toliko z podnětu přípustného dovolání lze správnost napadeného rozhodnutí přezkoumat z hlediska uplatněných dovolacích důvodů.
V posuzované věci dovolatel napadá dle obsahu dovolání rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé a jeho usnesení o odmítnutí odvolání žalovaného směřujícího proti tomuto rozsudku.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání (§201 o.s.ř. ) a občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti soudu je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, a proto Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 28. 8. 2001, č.j. 52 C 216/96-151, a proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 31. 1. 2002, č.j. 52 C 216/96-156, zastavil (§104 odst. 1 ve spojení s §243c odst. 1 o.s.ř.).
Žalovaný dále výslovně napadá usnesení odvolacího soudu ze dne 12. 12. 2002, č.j. 47 Co 304/2002-166, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo odmítnuto jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních §237, §238, §238a a také v §239 o.s.ř.
Přípustnost dovolání podle §237 o.s.ř. není dána, neboť napadeným usnesením odvolacího soudu nebylo změněno (§237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) či potvrzeno (§237 odst. 1 písm. b/ a c/ o.s.ř. ) rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné ani podle §238, §238a a §239 o.s.ř., protože nejde o žádný z případů, v citovaných ustanoveních uvedených.
Z uvedených důvodů dovolací soud dovolání žalovaného proti usnesení odvolacího soudu podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 větu první, §224 odst. 1, §146 odst. 1 písm. c), odst. 3 o.s.ř. a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly v dovolacím řízení náklady, na jejichž náhradu by měla právo vůči žalovanému.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. srpna 2004
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v.r.
předsedkyně senátu