ECLI:CZ:NS:2004:26.CDO.706.2004.1
sp. zn. 26 Cdo 706/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobce města M., zastoupeného advokátkou, proti žalované J. V., zastoupené advokátkou, o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp.zn. 4 C 163/2002, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. října 2003, č.j. 27 Co 408/2003-32, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Mladé Boleslavi (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 26. 9. 2002, č.j. 4 C 163/2002-21, přivolil k výpovědi z nájmu žalované k bytu č. 25, I. kategorie, sestávajícímu ze dvou pokojů, kuchyně a příslušenství, v 9. podlaží domu č.p. 840/II v J. ulici v M., určil, že nájemní poměr skončí uplynutím tříměsíční výpovědní lhůty, a uložil žalované povinnost byt vyklidit a vyklizený předat žalobci do patnácti dnů po zajištění přístřeší; dále rozhodl o nákladech řízení.
Odvolání žalované Okresní soud v Mladé Boleslavi usnesením ze dne 2. 9. 2003, č.j. 4 C 163/2002-26, odmítl podle §208 odst. 1 o.s.ř. jako opožděné.
K odvolání žalované Krajský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 31. 10. 2003, č.j. 27 Co 408/2003-32, usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná (nezastoupena advokátem) dovolání, které následně doplnila podáním sepsaným advokátkou, v němž uvedla, že dovolání „je přípustné v souladu s ustanovením §237 o.s.ř.“. V dovolání uplatnila dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). Navrhla aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Vyjádření k dovolání nebylo podáno.
Dovolání je opožděné.
Podle §240 odst. 1 o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (240 odst. 2 o.s.ř.).
V projednávané věci z obsahu spisu (viz dodejku na č.l. 33) vyplývá, že usnesení odvolacího soudu bylo doručeno žalované postupem dle §46 odst. 2 o.s.ř., když žalovaná nebyla dne 25. 11. 2003 při doručení zásilky obsahující usnesení odvolacího soudu zastižena, písemnost byla téhož dne uložena na poště a žalovaná byla vyzvána, aby si ji vyzvedla. Vzhledem k tomu, že žalovaná si zásilku do tří dnů od uložení nevyzvedla, je třeba ve smyslu ustanovení §46 odst. 2 věty třetí o.s.ř. považovat za den doručení usnesení odvolacího soudu třetí den od uložení, tj. den 28. 11. 2003 (pátek). Od data doručení napadeného usnesení jí začala plynout dvouměsíční dovolací lhůta, jejíž poslední den připadl ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 věty první o.s.ř. na den 28. 1. 2004 (středa). Dovolání žalované podané osobně u soudu prvního stupně dne 29. 1. 2004 je za této situace dovoláním opožděným. Na tomto závěru nemění ničeho skutečnost, že žalovaná fakticky převzala usnesení odvolacího soudu dne 1. 12. 2003.
S přihlédnutím k tomu, že zmeškání dovolací lhůty nelze prominout (§240 odst. 2 věta první o.s.ř.), Nejvyšší soud dovolání žalované podle §243b odst. 5 věty první a §218a o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, 224 odst. 1, §146 odst. 3 o.s.ř. a o skutečnost, že žalobci nevznikly v dovolacím řízení náklady, na jejichž náhradu by měl vůči žalované právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. září 2004
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v.r.
předsedkyně senátu