Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.05.2004, sp. zn. 28 Cdo 1156/2004 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:28.CDO.1156.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:28.CDO.1156.2004.1
sp. zn. 28 Cdo 1156/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně Ing. M. N., zastoupené advokátem, proti žalovanému Zemědělskému družstvu S., zastoupenému advokátem, o náhradu za znehodnocení nemovitosti podle zákona č. 229/1991 Sb., vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 5 C 1119/92, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11.2.2004, č.j. 16 Co 119/2001-293, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Žalobou, podanou u Okresního soudu v Jihlavě dne 5.10.1992, se domáhal žalobce uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku 518.308 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Okresní soud v Jihlavě jako soud prvního stupně v pořadí třetím rozsudkem ze dne 7.11.2000, č.j. 5 C 1119/92-229, v odstavci I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 468.188,50 Kč a v odstavci II. ohledně částky 52.493,50 Kč žalobu zamítl. Současně v odstavci III. zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 124.787,40 Kč prvním žalovaným a částky 395.894,60 Kč druhým žalovaným. K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně jako soud odvolací výše uvedeným rozsudkem odmítl odvolání žalovaného proti výrokům rozsudku prvního stupně II., III. V. a VII. Zároveň v odstavci II. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., IV., VI. a VIII. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 12.3.2004. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dne 10.5.2004 dovolání, jehož přípustnost dovozoval z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Tvrdil, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a existenci dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Navrhl proto zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Vyjádření k dovolání nebylo podáno. Řízení v této věci bylo zahájeno podáním žaloby dne 5.10.1992, tedy za účinnosti občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., ve znění účinném do novely provedené zákonem č. 30/2000 Sb. (to je do dne 31. 12. 2000). Rozhodnutí soudu prvního stupně ze dne 7.11.2000 tak bylo vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů. Vzhledem k ustanovení bodu 15. hlavy I. - přechodná ustanovení k části první - zákona č. 30/2000 Sb., proto i pro projednání věci a jejímu rozhodnutí odvolacím soudem přicházelo do úvahy rozhodování podle dosavadních právních předpisů. Rovněž z hlediska dovolacího řízení je nutno vycházet z ustanovení bodu 17. těchže přechodných ustanovení. Podle nich dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů. Projednáním a rozhodnutím dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb. se rozumí zejména posuzování podmínek řízení, procesního nástupnictví formou singulární sukcese, zkoumání přípustnosti dovolání nebo vymezení náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí, jakož i posuzování včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání. Uvedený důsledek vychází z povahy ustanovení bodu 15. a 17. zmíněných přechodných ustanovení, neboť jde o předpis kogentní povahy, od nichž se soud nemůže odchýlit. Proto v tomto rozsudku jsou uváděna ustanovení občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jeno.s.ř.“). Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle §240 odst. 1 věty první o.s.ř. může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout (§240 odst. 2 věta první o.s.ř.). V této věci bylo dovolání podáno po uplynutí shora uvedené zákonné lhůty jednoho měsíce od právní moci rozsudku odvolacího soudu. Dovolací soud proto podle §243b odst. 4 o.s.ř. za použití ustanovení §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. musel opožděně podané dovolání odmítnout, aniž mohl přistoupit k meritornímu přezkoumání důvodů v dovolání uplatněných. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4 o.s.ř. za použití §224 odst.1 o.s.ř., §151 odst. 1 o.s.ř. a §142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný neměl se svým dovoláním úspěch a žalobkyni v souvislosti s podaným dovoláním žádné náklady řízení zřejmě nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. V Brně dne 25. května 2004 JUDr. Josef Rakovský, v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/25/2004
Spisová značka:28 Cdo 1156/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:28.CDO.1156.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§218 odst. 1 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb.
§243b odst. 4 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20