ECLI:CZ:NS:2004:28.CDO.2295.2004.1
sp. zn. 28 Cdo 2295/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., v právní věci žalobce A. J., zastoupeného advokátem, proti žalované České republice, zastoupené Ministerstvem zemědělství, o určení oprávněné osoby, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 4 C 175/2003, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 6. 2004, čj. 24 Co 171/2004-96, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Svitavách rozsudkem ze dne 7. 1. 2004, čj. 4 C 175/2003-69, zamítl návrh žalobce, aby bylo rozhodnuto, že je oprávněnou osobou ve smyslu §4a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), a to ve vztahu k pozemkům č. 2707/1 a č. 2702/2 v Čisté.
Krajský soud v Hradci Králové shora uvedeným rozsudkem v odvolacím řízení potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, když stejně jako tento soud učinil závěr, že žalobce neprokázal, že by uvedené pozemky byly někdy v jeho vlastnictví.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, jež splňuje náležitosti stanovené v §241 a §241a o.s.ř. a opírá se o přípustný dovolací důvod, jímž je nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem (§241a odst. 2 písm. b) o.s.ř.). Dovolání považuje dovolatel za přípustné proto, že rozsudek odvolacího soudu dle jeho názoru řeší otázku zásadního právního významu, tu však blíže nespecifikuje.
Dovolací soud zvažoval, zda lze učinit závěr, že rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, což by v kladném případě vedlo k závěru, že dovolání je přípustné podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Jiné důvody přípustnosti dovolání (§237 odst.1 písm. a/ nebo b/) nejsou dány, protože rozsudkem odvolacího soudu byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jenž rozhodl sice ve věci dvakrát, vždy však žalobu zamítl.
Podle §237 odst. 3 o.s.ř. má rozhodnutí odvolacího soudu zásadní význam po právní stránce zejména tehdy, řeší-li se v něm právní otázka, která nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Tak tomu v daném případě není. Odvolací soud učinil v souladu s hmotným právem (§4 zákona o půdě) závěr, že žalobce nelze považovat za osobu oprávněnou k vydání nemovitostí, protože neprokázal, že byl dříve jejich vlastníkem. Tento závěr je rovněž v souladu s běžnou judikaturou soudů. Skutková zjištění soudu, jež byla učiněna na základě řádně provedených důkazů, pak nemohou být v dovolacím řízení přezkoumávána, jestliže přípustnost dovolání není dána ustanoveními §237 odst. 1 písm. a) nebo b) o.s.ř.
Závěr o tom, že rozsudek odvolacího soudu má zásadní právní význam, tedy učinit nelze a dovolání bylo proto podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o.s.ř. odmítnuto.
Žádnému z účastníků nebyla uložena náhrada nákladů druhému z účastníků, protože žalované, která by podle výsledku dovolacího řízení měla na jejich náhradu nárok, prokazatelné náklady tohoto řízení nevznikly (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §146 odst.1 o.s.ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. prosince 2004
JUDr. Josef Rakovský, v. r.
předseda senátu