Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.08.2004, sp. zn. 28 Cdo 2434/2003 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:28.CDO.2434.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:28.CDO.2434.2003.1
sp. zn. 28 Cdo 2434/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ireny Hladíkové a JUDr. Ludvíka Davida, CSc. v právní věci žalobce I. E., zastoupeného advokátkou, proti žalované Městské části P., za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobce Sdružení občanů P. – H. pro zachování zdravotního střediska, o neplatnost výpovědi z nájmu nebytových prostor, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 13 C 39/99, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2003, č.j. 64 Co 192/2003-225, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání. Odůvodnění: Žalobou podanou dne 28. 1. 1999 se žalobce proti žalovanému domáhal určení neplatnosti výpovědi ze dne 7. 9. 1998 z nájmu nebytových prostor o výměře 43 m2 v budově H. Žalobce tvrdil, že jako nájemce uzavřel se Zdravotnickým zařízením B. jako pronajímatelem smlouvu o nájmu předmětných prostor na dobu určitou – do doby realizace schváleného privatizačního projektu. Výpověď z nájmu nebytových prostor doručená žalobci dne 20. 10. 1998 nerespektuje uzavření smlouvy o nájmu na dobu určitou a nemá zákonný výpovědní důvod. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 25. 9. 2002, č.j. 13 C 39/99-183, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 31. 3. 2003, č.j. 13 C 39/99-217, byla žaloba zamítnuta jednak z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu na této určovací žalobě podle §80 písm. c/ občanského soudního řádu, jednak z důvodu platnosti dané výpovědi s odkazem na §10 zákona č. 116/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, když smlouvu o nájmu nebytových prostor posoudil soud jako uzavřenou na dobu neurčitou podle §3 odst. 3 citovaného zákona. Úspěšnému žalovanému přiznal soud náhradu nákladů řízení podle §142 odst. 1 občanského soudního řádu. K odvolání žalobce potvrdil Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. 6. 2003, č.j.64 Co 192/2003-225, citovaný rozsudek soudu prvního stupně ve znění jeho doplňujícího usnesení jako věcně správný; pouze zdůraznil jako dostačující důvod zamítnutí žaloby absenci naléhavého právního zájmu na určovací žalobě podle §80 písm. c/ občanského soudního řádu. Odvolací soud změnil prvostupňové rozhodnutí soudu o náhradě nákladů řízení a sám nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení za použití §150 občanského soudního řádu vzhledem k okolnostem projednávané věci. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dne 3. 11. 2003 dovolání prostřednictvím právní zástupkyně (aniž by dosud byla doložena plná moc pro dovolací řízení). Podání obsahuje následující dvě věty: „Dovoláním napadám shora uvedený rozsudek, který byl doručen dne 3. 9. 2003, ve výroku o věci samé. Navrhuji, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.“ Nejvyšší soud České republiky rozhodl o podaném dovolání jako soud funkčně příslušný podle §10a občanského soudního řádu. Vzhledem k datu vydání prvostupňového rozhodnutí (bod 1, 15, 17 hlavy I, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) projednal a rozhodl dovolací soud „dovolání“ podle občanského soudního řádu ve znění od 1. 1. 2001, dále „o.s.ř. Podle §241b odst. 3 věta první o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo doručeno dovolateli prostřednictvím jeho zástupce dne 3. 9. 2003. Zákonná lhůta dvou měsíců k podání dovolání (§240 odst. 1 o.s.ř.) běžela od 4. 9. 2003 a uplynula dne 4. 11. 2003 (§57 odst. 1, 2 o.s.ř.). Zmeškání dovolací lhůty nelze prominout (§240 odst. 2 věta první o.s.ř.). Podal-li dovolatel dovolání prostřednictvím svého zástupce dne 3. 11. 2003, vyloučil možnost výzvy soudu k doplnění blanketního podání dovolání tak, aby dovolání do uplynutí dovolací lhůty obsahovalo dovolací důvod a ode dne 5. 11. 2003 již nelze tento nedostatek zhojit. Dovolací soud tedy dovolací řízení zastavil podle §104 odst. 1 věta první za použití §243c odst. 1 o.s.ř. z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínky řízení - absence dovolacího důvodu po dobu trvání lhůty k dovolání (§241b odst. 1 věta první o.s.ř.). O náhradě nákladů řízení o dovolání rozhodl dovolací soud podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věta první o.s.ř.; dovolatel procesně zavinil zastavení dovolacího řízení a žalovanému náklady dovolacího řízení nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. V Brně dne 23. srpna 2004 JUDr. Josef Rakovský, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/23/2004
Spisová značka:28 Cdo 2434/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:28.CDO.2434.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§241b odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb.
§104 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
§243c odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20