ECLI:CZ:NS:2004:28.CDO.2621.2003.1
sp. zn. 28 Cdo 2621/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Ing. J. H., zastoupeného advokátem, proti žalovanému Zemědělskému družstvu P. V., zastoupenému advokátem, o poskytnutí náhrady za znehodnocení staveb podle zákona č. 229/1991 Sb., vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 8 C 67/2000, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2002, č.j. 22 Co 173/2001-103, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
K dovolání žalobce Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 14. 12. 1999, č.j. 28 Cdo 2136/98-153, zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 21. 4. 1998, č.j. 22 Co 124/98-124 a rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 15. 9. 1997, č.j. 8 C 43/95-93 a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
V dalším průběhu řízení soud prvního stupně rozsudkem ze dne 12. 12. 2000, č.j. 8 C 67/2000-62, žalobě ve vztahu k prvnímu žalovanému vyhověl. Současně ve vztahu k druhému žalovanému žalobu zamítl. K odvolání žalovaných odvolací soud rozsudkem ze dne 22. 10. 2002, č.j. 22 Co 173/2001-103, v odstavci I. rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že uložil prvnímu žalovanému povinnost poskytnout žalobci náhradu v celkové výši 218.211,- Kč a v odstavci II. odvolání žalovaného, pokud jím byla zamítnuta žaloba ve vztahu k druhému žalovanému, odmítl. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 13. 1. 2003.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dne 10. 3. 2003 dovolání, které doplnil dne 2. 6. 2003 a 3. 10. 2003. Tvrdil existenci dovolacích důvodů podle §241 odst. 2 písm. a), b) o.s.ř. Poukazoval na skutečnost, že pokud byl rozsudek soudu prvního stupně vyhlášen dne 12. 12. 2000, odvolací řízení muselo proběhnout již za účinnosti zákona č. 30/2000 Sb., takže dovolání bylo možno podat ve lhůtě dva měsíce. Dále namítal, že rozhodnutí odvolacího soudu obsahuje nesprávné poučení o lhůtě k podání dovolání. Navrhl proto zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a odklad výkonu napadeného rozhodnutí.
Žalobce navrhl odmítnutí dovolání.
Rozhodnutí soudu prvního stupně bylo vydáno dne 12. 12. 2000, tedy za účinnosti občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., ve znění účinném do novely provedené zákonem č. 30/2000 Sb. (to je do dne 31. 12. 2000); to znamená po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů. Vzhledem k ustanovení bodu 15. hlavy I. - přechodná ustanovení k části první - zákona č. 30/2000 Sb., proto i pro projednání věci a jejímu rozhodnutí odvolacím soudem přicházelo do úvahy rozhodování podle dosavadních právních předpisů. Rovněž z hlediska dovolacího řízení je nutno vycházet z ustanovení bodu 17. těchže přechodných ustanovení. Podle nich dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů.
Projednáním a rozhodnutím dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb. se rozumí zejména posuzování podmínek řízení, procesního nástupnictví formou singulární sukcese, zkoumání přípustnosti dovolání nebo vymezení náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí, jakož i posuzování včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání. Uvedený důsledek vychází z povahy ustanovení bodu 15. a 17. zmíněných přechodných ustanovení, neboť jde o předpis kogentní povahy, od nichž se soud nemůže odchýlit. Proto v tomto usnesení jsou uváděna ustanovení občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „o.s.ř.“).
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnou pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle §240 odst. 1 věty první o.s.ř. může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout (§240 odst. 2 věta první o.s.ř.).
V této věci bylo dovolání podáno po uplynutí shora uvedené zákonné lhůty jednoho měsíce od právní moci rozsudku odvolacího soudu. Dovolací soud proto podle §243b odst. 4 o.s.ř. za použití ustanovení §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. musel opožděně podané dovolání odmítnout, aniž mohl přistoupit k meritornímu přezkoumání důvodů v dovolání uplatněných.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4 o.s.ř. za použití §224 odst.1 o.s.ř., §151 odst. 1 o.s.ř. a §142 odst. 1 o.s..ř. Žalovaný neměl v dovolacím řízení úspěch, vyjádření žalobce k podanému dovolání však nebylo možno zohlednit jako úkon právní služby ve smyslu ustanovení §11 odst. 1 až 3 vyhl. 177/1996 Sb.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 20. července 2004
JUDr. Josef Rakovský, v. r.
předseda senátu