ECLI:CZ:NS:2004:28.CDO.404.2003.1
sp. zn. 28 Cdo 404/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Ludvíka Davida, CSc. o dovolání Z. B., státního podniku, zastoupené advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 129.5.2002, sp. zn. 12 Co 586/2000, vydanému v právní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 47 C 342/91 /žalobců 1. B. J., a 2. L. J., zastoupených advokátem, proti žalované Z. B., státnímu podniku v likvidaci, zastoupenému advokátem, o vydání věcí/, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.
Odůvodnění:
O žalobě žalobců, podané u soudu 16.9.1991, bylo posléze rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Brně z 27.9.2000, č. j. 47 C 342/91-197. Tímto rozsudkem bylo žalovanému státnímu podniku uloženo uzavřít se žalobci dohodu o vydání pozemku parc. č. 76/37 – zahrady, zapsané na listu vlastnictví č. 9 pro katastrální území H. /obec B/. Týmž rozsudkem byl však zamítnut žalobní návrh žalobců, aby žalovanému podniku bylo uloženo uzavřít se žalobci dohodu i o vydání domu čp. 35 v B., zapsaného na listu vlastnictví č. 9 pro katastrální území H. /obec B./, a to jako parcely č. 260 s domem čp. 225. Bylo také rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobcům B. J. a L. J. bylo uloženo zaplatit společně a nerozdílně státu – Městskému soudu v Brně 7.306,85 Kč na náhradu zálohovaných nákladů řízení a stejně tak bylo uloženo i žalovanému podniku zaplatit na tentýž účel 11.306,85 Kč.
O odvolání žalobců proti usnesenému rozsudku sodu prvního stupně rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem z 29.5.2002, sp. zn. 12 Co 586/2000. Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek soudu prvního stupně změněn ve výroku ve věci samé /označeném II/ tak, že žalovanému podniku bylo uloženo uzavřít se žalobci dohodou o vydání /do bezpodílového spoluvlastnictví žalobců/ i domu čp. 35 v katastrálním území H., a to jako parcely č. 260 domem čp. 225. Žalovanému státnímu podniku bylo uloženo zaplatit žalobcům na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů 30.670 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a také na účet Městského soudu v Brně na náhradu zálohovaných nákladů řízení 22.613,70 Kč v téže lhůtě.
Tento rozsudek odvolacího soudu byl doručen advokátu, který žalovaný podnik v řízení zastupoval, dne 16.10.2002 a dovolání ze strany tohoto podniku byo podáno 25.11.2002 u Městského soudu v Brně.
V daném případě šlo o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno před 1.1.2001, tedy před účinností zákona č. 30/2000 Sb., kterým byl změněn a doplněn občanský soudní řád /zákon č. 99/1963 Sb./.
Podle ustanovení dvanácté části, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb. se však dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 30/2000 Sb. /tj. před 1.1.2001/ nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů.
Také v bodu 15 uváděných přechodných ustanoveních zákona č. 30/2000 Sb. je uloženo odvolacím soudům projednat odvolání proti rozhodnutím soudů prvního stupně, vydaným přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 30/2000 Sb. /tj. před 1.1.2001/, jako tomu bylo i v daném případě, podle dosavadních právních předpisů /tedy zejména podle občanského soudního řádu – zákona č. 99/1963 Sb. ve znění před novelizací zákonem č. 30/000 Sb./. Na to také bylo v odůvodnění rozsudku odvolacího soudu z 29.5.2000 správně poukázáno.
Otázky podání dovolání byly v občanském soudním řízení /v zákoně č. 99/1963 Sb. ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb./ upraveny v ustanoveních §240 a §241 tohoto právního předpisu.
Podle ustanovení §240 odst. 1 občanského soudního řádu /ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb./ mohl účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, a to u soudu, který rozhodoval v prvním stupně. Zmeškání této lhůty nebylo možné prominout /§240 odst. 2 téhož právního předpisu/.
Jestliže tedy v daném případě bylo podáno dovolání ze strany žalovaného podniku proti rozsudku odvolacího soudu /Krajského soudu v Brně z 29.5.2002, sp. zn. 12 Co 586/2000/, který byl doručen advokátu, jenž žalovaný podnik v řízení zastupoval, dne 16.10.2002 a dovolání bylo podáno u Městského soudu v Brně dne 25.11.2002, stalo se tak po uplynutí uvedené jednoměsíční lhůty od právní moci rozsudku odvolacího soudu /který nabyl právní moci 16.10.2002/; tuto lhůtu nebylo možné prominout /viz §240 odst. 2 občanského soudního řádu ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb./.
Nezbylo proto dovolacímu soudu než dovolání dovolávajícího se státního podniku odmítnout jako opožděně podané ve smyslu ustanovení §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu /ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb./.
Dovolatel nebyl v řízení o dovolání úspěšný a žalobcům v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně 30.dubna.2004
JUDr. Oldřich J e h l i č k a, CSc., v.r.
předseda senátu