ECLI:CZ:NS:2004:28.CDO.79.2004.1
sp. zn. 28 Cdo 79/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Ireny Hladíkové v právní věci žalobců A) L. Š., B) H. Ch. a C) J. V., zastoupeni obecným zmocněncem V. Š. proti žalovaným 1) Městu N. J., 2) České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, pracoviště Divadelní 3, Nový Jičín, 3) Bytovému družstvu občanů M., o návrhu žalobců na obnovu řízení, vedeném u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp.zn. 16 C 41/2001, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22.1.2003, č.j. 8 Co 3/2003-50 a o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10.6.2003, č.j. 11 Co 374/2003-69, takto:
I. Dovolání se odmítají.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 22.1.2003, č.j. 8 Co 3/2003-50, bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26.11.2002, č.j. 6 C 41/2001-37, kterým bylo řízení o návrhu žalobců na obnovu řízení zastaveno s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně, že podmínky řízení nejsou dány – nelze se již domáhat obnovy řízení, bylo-li rozhodnutí správního orgánu předmětem soudního přezkumu.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci ve lhůtě dovolání. Žalovaní se k dovolání nevyjádřili.
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 10.6.2003, č.j. 11 Co 374/2003-69, bylo odmítnuto odvolání žalobců proti usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 17.4.2003, č.j. 16 C 41/2001-61, jímž byli žalobci vyzváni, aby si pro podání dovolání proti shora označenému usnesení odvolacího soudu zvolili zástupcem advokáta; odvolací soud zde uzavřel, že proti usnesení soudu prvního stupně není odvolání přípustné.
Žalobci podali i proti druhému z usnesení odvolacího soudu dovolání. Ani zde se k dovolání žalovaní nevyjádřili.
Vzhledem k datu vydání rozhodnutí, vůči němuž chtěli žalobci dosáhnout obnovy řízení (Krajský soud v Ostravě rozhodl ve věci přezkumu správního rozhodnutí dne 21. 2. 1995), posuzoval dovolací soud věc, v intencích ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 16, 17 zákona č. 30/2000 Sb., podle znění občanského soudního řádu účinného před datem 1. 1. 2001. Poté dospěl k závěru, že ani jedno z podaných dovolání není přípustné.
Úprava přípustnosti dovolání účinná před datem 1.1.2001 neumožňovala dovolat se proti usnesení, jímž bylo ve druhé instanci potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení ve věci podaného návrhu na obnovu řízení, přičemž důvodem zastavení řízení byl nedostatek funkční příslušnosti soudu (a contrario §250s o. s. ř.). V rámci taxativního výčtu v ustanovení §238a o. s. ř. nepřicházel v úvahu žádný z tamtéž uvedených případů, u nichž bylo dovolání přípustné.
Podle §241 odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném před datem 1.1.2001 musel být, což ostatně platí dosud, dovolatel (neměl-li sám právnické vzdělání) zastoupen advokátem. Jestliže žalobci brojili proti postupu soudu prvního stupně, který je ke splnění této podmínky dovolání vyzval, a odvolací soud odvolání žalobců proti usnesení soudu prvního stupně (s obsahem výzvy) odmítl, pak ani proti odmítavému usnesení odvolacího soudu nepřipouštělo jinak relevantní ustanovení §238a o. s. ř. ve znění před datem 1. 1. 2001 dovolání.
Dovolací soud proto obě dovolání žalobců odmítl (§243b odst. 4, §218 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.).
Žalovaným nevznikly v dovolacím řízení žádné náklady.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 29. června 2004
JUDr. Ludvík David, CSc., v.r.
předseda senátu