ECLI:CZ:NS:2004:28.CDO.941.2004.1
sp. zn. 28 Cdo 941/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Ireny Hladíkové v právní věci žalobců A) L. Š., B) H. Ch., C) J. V., proti žalované České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, o vydání nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 14 C 123/2003, o dovolání žalobců A), B), C) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 2. 2004, č. j. 8 Co 679/2003-57, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Ostravě výše označeným bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 25. 9. 2003, č. j. 14 C 123/2003-34, kterým nebylo připuštěno zastoupení všech žalobců obecným zmocněncem V. Š.
Proti tomuto usnesení podali žalobci dovolání, v němž dovodili jeho přípustnost mj. zásadním významem napadeného usnesení po právní stránce. Dovolatelé brojili proti závěrům usnesení obou nižších instancí a kromě návrhu na zrušení jejich rozhodnutí označili i další dva účastníky řízení na žalované straně a žádali o vydání rozsudku ve znění, přesahujícím věcný obsah výroku usnesení odvolacího soudu.
Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.
Dovolání není přípustné.
Dovolatelé se mýlí, pokud předpokládají, že dovolací soud bude brát v úvahu okruh účastníků nad rámec usnesení odvolacího soudu ze dne 20. 2. 2004 a že bude posuzovat meritum věci, tak jak je vymezeno v rozsudečném návrhu dovolatelů. Tyto prioritně procesní aspekty řízení vybočují z přezkumných oprávnění Nejvyššího soudu a stanou se v dalším průběhu řízení předmětem posouzení a procesních úkonů soudů nižších stupňů.
Pokud jde o přípustnost dovolání proti shora označenému usnesení odvolacího soudu, pak nešlo-li o rozhodnutí ve věci samé – a tím výrok o nepřipuštění zástupce nepochybně nebyl -, nepřicházela v úvahu přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. Ta je vázána pouze na meritorní rozhodnutí, včetně přípustnosti pro zásadní význam rozhodnutí po právní stránce.
Zbývající ustanovení o. s. ř., upravující přípustnost dovolání proti usnesením (§238, §238a, §239), neobsahují ve svých výčtech alternativu dovolání proti usnesení o nepřipuštění zástupce účastníka. Platí to zejména pro §239 o. s. ř., jehož náplní je přípustnost dovolání právě proti usnesením odvolacího soudu, kterým se rozhoduje o průběhu řízení.
Dovolací soud proto dovolání žalobců podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
Žalované nevznikly v řízení žádné náklady.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 31. května 2004
JUDr. Ludvík David, CSc., v.r.
předseda senátu