ECLI:CZ:NS:2004:28.CDO.998.2004.1
sp. zn. 28 Cdo 998/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského, JUDr. Ireny Hladíkové, v právní věci žalobců A) K. B., B) J. B., proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra ČR, sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o vydání věci, vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp.zn. 4 C 915/98, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23.12.2003, č.j. 22 Co 2553/2003-739, takto:
I. Odvolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem výše uvedeným potvrdil rozsudek Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 29.8.2003, č.j. 4 C 915/98-701, v části, kterou byly vydány žalobcům pozemky parcela č. 817/1, 817/2, zapsané
u Katastrálního úřadu v J. H. na LV č. 319 pro obec a k.ú. S. n. L. a dále změnil citovaný rozsudek tak, že zamítl žalobu o vydání pozemku parcela č. 698/1, zapsanou u téhož katastrálního úřadu na témž LV. Stavby vzniklé na pozemcích parcela č. 817/1, 817/2 po převzetí pozemku státem ztratily již funkčnost, jsou v dezolátním stavu, dlouhodobě neužívané a i v případě nevydání by byly stejně určeny k odstranění. I z tohoto pohledu je nutno posuzovat hledisko „trvalého charakteru stavby“ v souladu s judikaturou k §10 odst. 4 zák.č. 403/1991 Sb.
Žalovaná podala proti věcně potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu a proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení dovolání. Navrhla, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo v napadené části zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně navrhla odklad jeho vykonatelnosti. Dovolatelka tvrdí, že dovolání je přípustné podle §238 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu ve znění do 31.12.2000, a také podle §237 odst. 1 písm. b) a podle §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu ve znění od 1.1.2001. Napadené rozhodnutí ve věci má po právní stránce zásadní význam pro řešení otázky, zda je možno podle §5 odst. 1 zákona č. 403/1990 Sb., vydávat pozemky, na nichž stojí stavby zřízené po jejich převzetí státem, když podle §10 odst. 4 citovaného zákona se takové pozemky nevracejí. Dovolání je podáno z důvodů uvedených v §241 odst. 3 písm. c), d) občanského soudního řádu ve znění do 31.12.2000 a §241a odst. 2 písm. b) a odst. 3 občanského soudního řádu ve znění od 1.1.2001, protože napadený rozsudek vychází ze skutkových zjištění, která nemají v podstatné části oporu v provedeném dokazování a spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Žalobci se k dovolání nevyjádřili.
Dovolání bylo vzhledem k datu vydání prvostupňového rozsudku projednáno podle občanského soudního řádu ve znění od 1.1.2001 – dále „o.s.ř.“ v souladu s bodem 1, 17, hlavy I, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací zjistil, že dovolání podala k němu oprávněná osoba, za kterou jednala osoba mající právnické vzdělání, a stalo se tak v dovolací lhůtě ( §240 odst. 1, §241 odst. 1 o.s.ř.).
Dovolání není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř.
V předchozím zrušovacím rozhodnutí odvolací soud pouze uložil soudu prvního stupně, jakým způsobem vést dále dokazování ke zjištění skutkového stavu a pozdější rozhodnutí soudu prvního stupně nemůže být tak odlišné z důvodu vázanosti právním názorem odvolacího soudu.
Dovolání není přípustné ani podle §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o.s.ř.
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Současně se musí vždy jednat o posouzení právní otázky, která měla pro rozhodnutí v souzené věci určující význam.
Otázka „relativně trvalého charakteru stavby“ měla pro napadené rozhodnutí
ve věci určující význam a odvolací soud ji posoudil v souladu s judikaturou dovolacího soudu ( např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27.5.1996, sp.zn.
2 Cdon 267/96, publikovaný v Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, pod č. 23/1997 SbRc., rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.9.1998, sp.zn. 33 Cdo 111/98, publikovaný v časopise Soudní rozhledy 12/1998) ve vztahu k §10 odst. 4 zákona č. 403/1990 Sb.
Smyslem restitucí bylo vydání majetku odňatého státem v rozhodném období oprávněným osobám (či jejich právním předchůdcům) za splnění zákonných předpokladů, daných právě restitučními zákony. Restrikce vymezená v §10 odst. 4 zákona č. 403/1990 Sb., podléhá posouzení nalézacího soudu v souzené věci a závisí vždy na konkrétních okolnostech, které odvolací soud v napadeném rozhodnutí pečlivě zvážil a své právní závěry rovněž řádně zdůvodnil v souladu s jím citovanou judikaturou dovolacího soudu. Právní otázky, které odvolací soud řešil, jsou v souladu s judikaturou i hmotným právem.
Dovolací důvod tvrzený dovolatelkou podle §241a odst. 3 o.s.ř. není dán, když nebylo připuštěno dovolání podle §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř.
Dovolání proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení není přípustné (srovnej např. rozhodnutí uveřejněné pod č. 9/1994 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které platí i pro dovolaní podle o.s.ř. ve znění od 1.1.2001).
Dovolací soud nerozhodl o odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí k návrhu dovolatelky podle §243 o.s.ř., když napadené rozhodnutí se nevykovává dle části šesté o.s.ř. a žalovaná mohla za splnění zákonných předpokladů podat návrh na vydání předběžného opatření (§102 ve spojení s §74 a násl. o.s.ř.), aby tak odvrátila účinky pravomocného rozhodnutí.
Dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítl (§243b odst. 5, §218 písm. c) o.s.ř.) a rozhodl o nákladech dovolacího řízení podle §243 odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř.,: žalobcům náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 9. června 2004
JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.
předseda senátu