ECLI:CZ:NS:2004:28.ND.134.2004.1
sp. zn. 28 Nd 134/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Ireny Hladíkové v právní věci oprávněného E. P., spol. s.r.o., proti povinné B. B. roz. M., o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí pro částku 7.457,- Kč, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp.zn. 17 Nc 3123/2004, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedená dosud u Okresního soudu v Sokolově pod. sp. zn. 17 Nc 3123/2004 se nepřikazuje jinému soudu; věc projedná a rozhodne Okresní soud v Sokolově.
Odůvodnění:
Usnesením Okresního soudu v Sokolově ze dne 9.7.2004, č. j. 17 Nc 3123/2004-6, byla vyslovena nepříslušnost tamního soudu a věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Oprávněný se v této věci domáhá nařízení výkonu rozhodnutí proti povinné B. B. Děje se tak bez uvedení způsobu výkonu rozhodnutí a oprávněný navrhuje soudního exekutora, jenž by byl pověřen provedením exekuce.
Podle zjištění soudu se však povinná na uvedené adrese nezdržuje - písemnosti se jí nepodařilo doručit a podle oznámení Č. p. se odstěhovala bez udání nové adresy. Soud prvního stupně poté vydal výše označené usnesení a věc předložil Nejvyššímu soudu České republiky s odkazem na ustanovení §11 odst. 3 a §105 odst. 1, 2 o. s. ř., neboť shledal, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit.
Poněvadž dosud není najisto postavena místní příslušnost podle §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. (zkráceně „exekuční řád“), postupoval Nejvyšší soud při posuzování věci tím spíše podle výchozího předpisu, tedy podle odpovídajících ustanovení občanského soudního řádu o místní příslušnosti, včetně úpravy místní příslušnosti při nařízení výkonu rozhodnutí. Kromě toho použití o. s. ř., byť přiměřené, předpokládá i ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu, upravující v obecné rovině vztah tohoto předpisu k o. s. ř.
Podle speciální úpravy obsažené v §252 odst. 2 o. s. ř. nemá-li (analogicky i nelze-li zjistit) povinný obecný soud v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek (další část ustanovení pak upravuje místní příslušnost při výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky při absenci obecného soudu povinného v ČR).
Z citovaného ustanovení je zřejmé, že primárním cílem zákona je zjištění a identifikace majetku, který může sloužit k uspokojení nároku oprávněného. Případnou osobní neúčast povinného při výkonu rozhodnutí lze nahradit, ve smyslu §254 odst. 1 a §29 odst. 3 o. s. ř., ustanovením opatrovníka (zde osobě neznámého pobytu). Obdobnou „nouzovou“ úpravu místní příslušnosti obsahuje v ustanovení §45 odst. 2 i exekuční řád.
Požadavku zaměřit se při zjišťování místní příslušnosti na majetek povinné však soud prvního stupně dosud nedostál.
Nutno zdůraznit, že tvrzení vztahující se k možným zdrojům výkonu rozhodnutí resp. exekuce vůči povinné by měla být – ex lege – především břemenem zatěžujícím oprávněného. To bude platit i pro další průběh řízení. Nicméně i soud prvního stupně se vzhledem k návětí §105 odst. 1 o. s. ř. nemůže zříci povinnosti zkoumat, zda má povinná majetek způsobilý být předmětem výkonu rozhodnutí; půjde o šetření – podle zvážení soudu – cestou dotazu na banku, katastr nemovitostí (bude-li pro to svědčit nějaké předchozí zjištění), či na příslušnou policejní složku ohledně případné vědomosti o nějakém majetku povinné.
V případě negativního závěru v naznačených směrech pak především oprávněný, ale i soud prvního stupně zváží, zda je možné resp. reálné výkon rozhodnutí pro shora uváděnou částku provést; ze strany soudu přichází v úvahu příslušný důvod zastavení řízení o výkon rozhodnutí podle §268 odst. 1 o. s. ř. Dovolací soud tu nesdílí názor soudu prvního stupně, že by aktuální nedostatek vědomosti o místě pobytu resp. bydlišti povinné byl tím případem absence podmínek místní příslušnosti, který by měl vést podle §11 odst. 3 a §105 odst. 2 o. s. ř. k předložení věci Nejvyššímu soudu. Soud prvního stupně jistě zváží, jaké průtahy by mohly soudy první instance zapříčinit v řízeních, když by se – při momentálně neznámém pobytu účastníka – takto (a podle okolností i bezdůvodně) postupovalo.
Ponecháním dalšího projednání věci u Okresního soudu v Sokolově současně implicite pozbývá účinnost usnesení téhož soudu, jímž vyslovil svou místní nepříslušnost.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 24. září 2004
JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.
předseda senátu