ECLI:CZ:NS:2004:29.CDO.3012.2000.1
sp. zn. 29 Cdo 3012/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Ing. M. B., jako správce konkursní podstaty úpadkyně Š. a. s., proti žalované Ž. S. r., vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 22 Cm 1506/93, o zaplacení 11.091,- Kč, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. září 2000, č. j. 12 Cmo 52/2000 47, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolatelka podala včasné dovolání proti v záhlaví označenému usnesení Vrchního soudu v Praze.
Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 – dále též jen „o. s. ř.“). O takový případ jde i v této věci.
Na majetek žalobkyně byl v průběhu řízení (usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 12. září 2001, sp. zn. 29 K 33/2001) prohlášen konkurs, v důsledku čehož se řízení ze zákona přerušilo (srov. ustanovení §14 odst. 1 písm. c/ zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání v rozhodném znění, tj. ve znění zákonů č. 122/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 74/1994 Sb., č. 117/1994 Sb., č. 156/1994 Sb., č. 224/1994 Sb., č. 84/1995 Sb., č. 94/1996 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 12/1998 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 30/2000 Sb., č. 105/2000 Sb., č. 214/2000 Sb., č. 368/2000 Sb., č. 370/2000 Sb. a č. 120/2001 Sb.). Podáním došlým Nejvyššímu soudu 26. ledna 2004 správce konkursní podstaty úpadkyně navrhl, aby v řízení bylo pokračováno, takže (ve shodě s posledně označeným ustanovením) se dnem, kdy jeho podání došlo soudu, stal účastníkem řízení namísto žalobkyně.
Podle ustanovení §241 o. s. ř., dovolatel musí být zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná (odstavec 1). Nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná (odstavec 2 věta druhá).
V uvedeném případě bylo dovolání sepsáno pracovnicí dovolatelky, a to JUDr. T. Š., nebylo jí však podepsáno. Nadto nebylo doloženo, že uvedená pracovnice splňuje požadavky na odpovídající právnické vzdělání a že byla k podání dovolání odpovídajícím způsobem pověřena.
Nejvyšší soud proto dovolatelku usnesením ze dne 27. ledna 2004, sp. zn. 29 Cdo 3012/2000, doručeným 2. února 2004, vyzval, aby ve lhůtě deseti dnů, počítané od doručení usnesení, uvedené nedostatky odstranila a poučil ji o tom, jak lze nedostatek této podmínky dovolacího řízení zhojit, jakož i o tom, že nečinnost v uvedeném směru bude mít za následek zastavení dovolacího řízení.
Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat - s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje - rozhodnutí, kterým se řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu Nejvyššího soudu do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §104 odst. 2 a §243c o. s. ř. zastavil.
Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, účastníkům však ve stádiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 2, věty první, §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 25. února 2004
JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.
předseda senátu