Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21.04.2004, sp. zn. 29 Od 17/2004 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:29.OD.17.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:29.OD.17.2004.1
sp. zn. 29 Od 17/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Gemmela v konkursní věci dlužnice Č. o. a v. s., a.s., zastoupené, advokátem, o návrhu věřitelky Č. o. b., a. s., na prohlášení konkursu na majetek dlužnice, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 28 K 55/2000, o návrhu dlužnice na přikázání věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. Nco 123/2001 z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto: Věc vedená u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. Nco 123/2001 se Vrchnímu soudu v Praze nepřikazuje. Odůvodnění: U bývalého Krajského obchodního soudu v Brně, nyní Krajského soudu v Brně, byl dne 17. 10. 2000 podán návrh na prohlášení konkursu na majetek výše uvedené dlužnice. Žalovaná dne 19. 2. 2003 doručila Vrchnímu soudu v Olomouci návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti Vrchnímu soudu v Praze, s tím, že dne 17. 10. 2000 vznesla námitku podjatosti směřující vůči všem soudcům Krajského obchodního soudu v Brně. O podané námitce Vrchní soud v Olomouci v řízení pod. sp. zn. Nco 123/2001 doposud nerozhodl. Současně žalovaná poukazuje na skutečnost, že u Vrchního soudu v Olomouci je vedeno řízení proti subjektu, který patří do stejné ekonomické skupiny jako dlužník, a proto může v této souvislosti dojít k ovlivnění rozhodovacího procesu na úkor objektivnosti. Žalovaná navrhuje Nejvyššímu soudu České republiky, aby věc vedenou u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. Nco 123/2001, přikázal z důvodu vhodnosti k projednání a rozhodnutí Vrchnímu soudu v Praze. Žalobkyně s přikázáním věci nesouhlasí a poukazuje na to, že důvody vhodnosti nejsou splněny. Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Vrchnímu soudu v Olomouci) a Vrchnímu soudu v Praze, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalované na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě. Tvrzení, na základě kterých dlužnice navrhuje přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, postup podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nejsou způsobilé odůvodnit, nehledě k tomu, že pod sp. zn. Nco 123/2001 je u Vrchního soudu v Olomouci rozhodováno pouze o návrhu dlužnice na vyloučení soudců Krajského soudu v Brně z projednání a rozhodnutí věci pod sp. zn. 28 K 55/2000, a o tomto návrhu Vrchní soud v Olomouci již usnesením ze dne 11. února 2003, č.j. NCo 123/2001-379, rozhodl. Nejvyšší soud tedy důvody pro přikázání věci jinému soudu podle §12 odst. 2 o. s. ř. neshledal a návrhu žalované nevyhověl. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 21. dubna 2004 JUDr. František Faldyna, CSc., v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/21/2004
Spisová značka:29 Od 17/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:29.OD.17.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§12 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20