ECLI:CZ:NS:2004:29.OD.22.2004.1
sp. zn. 29 Od 22/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně P., a.s., proti žalovaným 1) J. O., 2) R. O., o zaplacení částky 74.150,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 55 Sm 518/2003, o návrhu žalovaných na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 55 Sm 518/2003 se Krajskému soudu v Ostravě nepřikazuje.
Odůvodnění:
U Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, bylo dne 30. 10. 2003 zahájeno řízení o zaplacení 74.150,- Kč s příslušenstvím s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu.
Žalovaní dne 3. 2. 2004 podali žádost o „přeložení projednáváné věci“ k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, popř. ke Krajskému soudu v Ostravě. Důvodem je pro ně bližší dostupnost uvedených soudů při ústním projednání věci.
Žalobkyně s přikázáním věci nesouhlasí.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích) a Krajskému soudu v Ostravě, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalovaných na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V daném případě Nejvyšší soud České republiky neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. Při respektování výše uvedeného ústavního principu dospěl Nejvyšší soud, přihlížeje též k možnostem, jež skýtá ustanovení §39 o. s. ř. upravující institut tzv. dožádání, k závěru uvedenému ve výroku tohoto usnesení.
Pokud jde o návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu ve Frýdku – Místku, nepřichází delegace věcně nepříslušnému soudu v úvahu (ve věci je dána věcná příslušnost krajských soudů).
Nejvyšší soud tedy důvody pro přikázání věci jinému soudu podle §12 odst. 2 o. s. ř. neshledal a návrhu žalovaných nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. dubna 2004
JUDr. František Faldyna, CSc., v. r.
předseda senátu