ECLI:CZ:NS:2004:29.OD.44.2004.1
sp. zn. 29 Od 44/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně S. spol. s r.o., zastoupené, advokátem, proti žalovanému T. N., zastoupenému, advokátem, o zaplacení 97.621,50 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 34 C 271/2003, o návrhu žalovaného na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto,
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 34 C 271/2003 se Okresnímu soudu v Šumperku nepřikazuje.
Odůvodnění:
U Městského soudu v Praze byla dne 27. 3. 2002 podána žaloba v záhlaví uvedené věci o zaplacení 97.621,50 Kč. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 1. 11. 2002, č. j. Ncp 2097/2002-12, ve sporu o věcnou příslušnost rozhodl, že k projednání a rozhodnutí této věci v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy a po právní moci tohoto usnesení postoupil věc Obvodnímu soudu pro Prahu 5.
Žalovaný v podání ze dne 27. 2. 2004 navrhuje, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), do místa jeho bydliště a podnikání tj. Okresnímu soudu v Šumperku. Sídlo podnikání v P. je od 1. 11. 2000 již pouze formální, neboť žalovaný podniká v místě svého bydliště v Š., kde se také výlučně zdržuje.
Obvodní soud pro Prahu 5 se k návrhu žalovaného na přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Šumperku připojil.
Žalobkyně s delegací zásadně nesouhlasí.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 5) a Okresnímu soudu v Šumperku, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalovaného na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Jelikož v daném případě ani jedna z žalovaným uvedených okolností (z hlediska ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. irelevantních) odůvodnit průlom do výše citované ústavní zásady způsobilá není, Nejvyšší soud návrhu na přikázání věci – přihlížeje též k možnostem, jež skýtá ustanovení §39 o. s. ř. upravující institut tzv. dožádání - nevyhověl. Nebyly shledány ani důvody z hlediska procesního (urychlení řízení), ani důvody vážící se k účastníkům řízení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 1. června 2004
JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.
předseda senátu