ECLI:CZ:NS:2004:29.OD.50.2004.1
sp. zn. 29 Od 50/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyna, CSc. a soudců JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobce Ing. P. H., zastoupeného, advokátkou, proti žalovanému J. V., zastoupenému, advokátem, o zaplacení částky 250.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 5 C 287/2003, o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 5 C 287/2003 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Olomouci.
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Pardubicích jako soudu místně a věcně příslušného bylo pod sp. zn. 5 C 287/2003 zahájeno řízení o zaplacení částky 250 000,- Kč s příslušenstvím s návrhem na vydání platebního rozkazu.
Poté, co byl vydaný platební rozkaz č.j. Ro 1896/2003-15 zrušen a usnesením ze dne 9. 1. 2004 byla zamítnuta námitka žalovaného o místní nepříslušnosti Okresního soudu v Pardubicích, požádal žalovaný, aby věc byla přikázána Okresnímu soudu v Olomouci s odůvodněním, že žalobce, jeho právní zástupce i navržení svědkové „jsou všichni z Olomouce“.
Žalobce vyslovil s navrženou delegací souhlas.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu v Pardubicích) a Okresnímu soudu v Olomouci, jemuž má být věc přikázána ( §12 odst. 3 věta první občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“), návrh žalovaného na přikázání věci projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny zákonné podmínky, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který tomu věc měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázaní věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon při tom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Při rozhodování o přikázání věci podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. v daném případě vzal Nejvyšší soud České republiky v úvahu, že žalobce a právní zástupci obou účastníků se zdržují v obvodu Okresního soudu v Olomouci a žalovaný má trvalé bydliště v blízkém dosahu Okresního soudu v Olomouci, kdežto v obvodu místně příslušného soudu má jen přechodné bydliště, jakož i to, že všichni žalobcem navržení svědkové mají bydliště v Olomouci. Tyto okolnosti odůvodňují předpoklad rychlejšího a hospodárnějšího projednání věci jiným než příslušným soudem.
Po zohlednění všech zmíněných okolností, i s přihlédnutím k souhlasnému stanovisku žalobce, vyhověl Nejvyšší soud České republiky návrhu žalovaného a věc přikázal podle ustanovení §12 odst. 2 a 3 o. s. ř. Okresnímu soudu v Olomouci.
V Brně 24. srpna 2004
JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.
předseda senátu