ECLI:CZ:NS:2004:29.ODO.1055.2003.1
sp. zn. 29 Odo 1055/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně Č. k. a., proti žalovaným 1. B. M. U. s.r.o., 2. P. S., 3. L. K., 4. Ing. M. P., zastoupenému, advokátkou, o zaplacení 20,690.640,68 Kč s postižními právy, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 32 Cm 11/2002, o dovolání 4. žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. května 2003, čj. 4 Cmo 118/2003-86, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ze dne 22.7.2002, čj. 32 Cm 11/2002-66, kterým tento soud odmítl námitky 4. žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 9.10.2001, čj. 4 Sm 240/2001-9.
Proti usnesení odvolacího soudu podal 4. žalovaný dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázal na ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“). Konkrétně brojí proti postupu soudů, které rozhodly bez nařízení jednání přesto, že svůj závěr o opožděnosti námitek založily na zjištění, které vyplynulo z důkazu listinou (potvrzením pošty). Tento postup je dle 4. žalovaného v rozporu s judikaturou dovolacího soudu. V této souvislosti dovolatel odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9.10.2002, sp. zn. 29 Cdo 2893/2000. S ohledem na výše uvedené tedy má napadené rozhodnutí po právní stránce zásadní význam. Dále pak dovolatel argumentuje, že závěr soudů o opožděnosti námitek je nesprávný. Proto dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů a spolu s nimi i výše uvedený směnečný platební rozkaz zrušil.
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proti výrokům napadeného usnesení proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.
Oproti očekávání dovolatele není dovolání přípustné ani dle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. (ve spojení s ustanovením §237 odst. 3 o.s.ř.).
Dle ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,
a/ jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,
b/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,
c/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Všem třem případům přípustnosti dovolání vypočteným v ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř. je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé. Usnesení o odmítnutí námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu je sice usnesením, jímž se řízení končí, usnesením „ve věci samé“ však není (srov. mutatis mutandis /ve vztahu k odmítnutí odporu proti platebnímu rozkazu/ usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2002, sp. zn. 25 Cdo 2059/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2002, pod číslem 89).
Výrok o nákladech odvolacího řízení rozhodnutím (usnesením) ve věci samé také není.
Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), dovolání odmítl (§243b odst. 5, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř., neboť 4. žalovaný nemá s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů právo a žalobkyni žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 8. června 2004
JUDr. Ivana Štenglová,v.r.
předsedkyně senátu