ECLI:CZ:NS:2004:29.ODO.474.2003.1
sp. zn. 29 Odo 474/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce J. M., zastoupeného, advokátem, proti žalovanému Z. d. R. S. - v likvidaci, zastoupenému, advokátkou, o zaplacení částky 164.009,- Kč, vedené u Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou pod sp. zn. 8 C 65/98, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. listopadu 2002, čj. 37 Co 449/99-67, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 4.105,- Kč, do rukou jeho advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Odvolací soud svým rozsudkem potvrdil v části týkající se 77.423,30 Kč rozsudek Okresního soudu ve Žďáře ze dne 13.5.1999, čj. 8 C 65/98-45, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení 164.009,- Kč, jako nevypořádané části majetkového podílu. Ve zbytku (tj. v rozsahu 86.585,70 Kč) odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které bylo soudu prvního stupně osobně doručeno dne 1. dubna 2003.
Žalovaný ve svém vyjádření k dovolání uvádí, že rozhodnutí odvolacího nemá zásadní právní význam, a proto považuje dovolání za nepřípustné a navrhuje, aby bylo zamítnuto.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen „o.s.ř.“). O takový případ jde i v projednávané věci.
Podle §240 odst. 1 o.s.ř. může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout, lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 2 o.s.ř.).
Rozsudek odvolacího soudu byl, jak vyplývá z dodejky založené ve spisu na čl. 69, žalobci (jeho zástupci) doručen dne 3. února 2003. Vzhledem k tomu, že žalovanému (jeho zástupkyni) byl rozsudek doručen již 27. ledna 2003, doručením žalobci rozsudek nabyl právní moci.
Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 o.s.ř. byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání 3. březen 2003 (pondělí). Dovolání podané žalobcem až 1. dubna 2003 je tedy opožděné.
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. opožděné dovolání odmítl.
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. (analogicky) a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení podle ustanovení §3 odst. 1 bod 5., §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve výši 4.030,- Kč a paušální náhradu nákladů podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 75,- Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně 27. ledna 2004
JUDr. Ivana Štenglová,v .r.
předsedkyně senátu