ECLI:CZ:NS:2004:29.ODO.997.2003.1
sp. zn. 29 Odo 997/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Petra Gemmela v právní věci návrhu A) H. P. a.s., (nyní B. P., a.s.), a B) B. a.s., obou zastoupených, advokátkou, o povolení zápisu změn do obchodního rejstříku, za účasti Krajského státního zastupitelství v Ostravě a za účasti B. K., zastoupeného, advokátem, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. B 2488/1, o dovolání B. K. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. listopadu 2002, č.j. 5 Cmo 478/2002-335, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením odmítl odvolací soud odvolání B. K. proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 15.10.2002, č.j. F 44591/2001, F 47063/2001, F 48630/2001, F 48631/2001, F 2462/2002, B 2488/1-320, kterým tento soud povolil zápis výmazu do obchodního rejstříku v oddílu B vložce č. 2488 obchodní firmy H. P. a.s. a zápis obchodní firmy B. P. a.s. Dále povolil zápis přechodu obchodního jmění zanikající společnosti B. a.s. IČ … na společnost H. P. a.s., IČ …, v důsledku převodu obchodního jmění na hlavního akcionáře. V oddílu B vložce č. 306 povolil rejstříkový soud zápis výmazu společnosti B. a.s., IČ … z důvodu převodu obchodního jmění na hlavního akcionáře H. P. a.s., IČ ...
V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud především uvedl, že odvolatel poukazoval v odvolání na to, že na jeho návrh bylo zahájeno řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady B. a.s., a s odvoláním na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.9.2002 sp. zn. 29 Odo 43, 44 a 124/2002 dovozoval, že je z tohoto důvodu účastníkem řízení o povolení výmazu této společnosti z obchodního rejstříku. Podle názoru odvolatele rozhodl rejstříkový soud o výmazu B. a.s. z obchodního rejstříku předčasně. Odvolatel se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a přerušení rejstříkového řízení.
Odvolací soud konstatoval, že podle ustanovení §94 odst. 2 občanského soudního řádu ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb. (dále též jen „o. s. ř.“) jsou účastníky řízení také navrhovatel a ti, jež zákon za účastníky označuje. Podle ustanovení §200c odst. 1 o. s. ř. je účastníkem řízení podnikatel; ve věcech zápisu osob, které se podle zvláštních předpisů zapisují do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele, jsou účastníky řízení také tyto osoby. Ustanovení §94 odst. 1 věty první o. s. ř. se nepoužije.
Osoby, které se zapisují do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele, občanský soudní řád ve znění účinném před 1.1.2001 za účastníky řízení nepovažoval. Za situace, kdy úprava provedená zákonem č. 30/2000 Sb. vyloučila pro účastenství v rejstříkovém řízení použití ustanovení §94 odst. 1 o. s. ř., není odvolatel účastníkem řízení, neboť není osobou, která se v rámci zápisu podnikatele zapisuje do obchodního rejstříku. Přitom právní závěry, ke kterým dospěl Nejvyšší soud v dovolatelem citovaném rozhodnutí, vycházejí z právní úpravy platné do 31.12.2000 a dovolací soud učinil tyto závěry na základě ustanovení §94 odst. 1 o. s. ř., jehož použití ovšem platná právní úprava vylučuje.
Protože odvolatel není účastníkem rejstříkového řízení, odvolací soud jeho odvolání podle ustanovení §218 písm. b) o. s. ř. odmítl.
Proti usnesení odvolacího soudu podal odvolatel dovolání a navrhl zrušení usnesení odvolacího soudu a předložení věci Ústavnímu soudu podle článku 95 odst. 1 Ústavy se žádostí o přezkoumání ústavnosti úpravy převodu obchodního jmění v obchodním zákoníku a úpravy litispendence a účastenství v rejstříkovém řízení v občanském soudním řádu.
V dovolání snáší argumenty na podporu svého návrhu na zrušení rozhodnutí. V návrhu na postup podle ustanovení §109 odst. 1 písm. c) o.s.ř napadá nemožnost přezkumu rozhodnutí o převodu obchodního jmění v řádném soudním řízení, a neústavnost procesních předpisů v otázkách více žalobců (aniž by uvedl, v čem tuto neústavnost spatřuje). Srovnává českou a rakouskou úpravu postupu při přechodu obchodního jmění na hlavního akcionáře a tvrdí, že české právo nemá nástroje pro objektivní přezkoumání správnosti přiměřeného vypořádání a pro ochranu dalších práv oprávněných akcionářů. Ohledně úpravy překážky litispendence namítá, že je vytvářena pro druhého a další akcionáře napadající platnost usnesení valné hromady.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,
a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,
b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,
c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Podle tohoto ustanovení dovolání v projednávané věci přípustné není, neboť napadené usnesení není usnesením ve věci samé.
Podle ustanovení §238 odst. 1 a podle ustanovení §238a odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
- o žalobě na obnovu řízení,
- o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§235h odst. 1 věta druhá).
- ve věci konkursu a vyrovnání,
- o žalobě pro zmatečnost,
- o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,
- ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,
- ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,
- o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,
- o povinnostech vydražitele uvedeného v §336m odst. 2 (§336n) a v §338za odst. 2.
Napadené usnesení žádným takovým usnesením není.
A konečně podle ustanovení §239 odst. 1 až 3 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení, kterým bylo
- rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,
- v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2),
- potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle §104 odst. 1,
- potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2) a
- proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§75a).
Žádný z uvedených důvodů přípustnosti dovolání na napadené usnesení nedopadá.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání v projednávané věci není přípustné, a proto je dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. b) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 8. června 2004
JUDr. Ivana Štenglová, v.r.
předsedkyně senátu