ECLI:CZ:NS:2004:3.TDO.1185.2004.1
sp. zn. 3 Tdo 1185/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. října 2004 o dovolání podaném P. S., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Z., proti rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 7 To 236/2004 ze dne 24. 6. 2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 13 T 233/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě sp. zn. 13 T 233/2003 ze dne 8. 3. 2004 byl dovolatel uznán vinným pod body 1, 2) citovaného rozsudku trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) trestního zákona, když příslušný skutkový děj je popsán podrobně ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k trestu odnětí svobody na třicet měsíců s tím, že se výkon takto uloženého trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu pěti let za současného vyslovení dohledu nad jeho osobou a také s tím, že se mu ukládá, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil.
V předmětné věci podal odvolání státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Jihlavě, a to v neprospěch dovolatele a to výlučně do výroku o uloženém trestu (stejně tak i u spoluobžalovaného J. N.). O takto podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem sp. zn. 7 To 236/2004 ze dne 24. 6. 2004 tak, že podle §258 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 trestního řádu (dále jen tr. ř.) napadený rozsudek stran dovolatele (i spoluobžalovaného N.) zrušil ve výroku o trestu a způsobu jeho výkonu. Dále potom za splnění podmínek uvedených v ustanovení §259 odst. 3 tr. ř. odsoudil dovolatele podle §247 odst. 3 trestního zákona k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, přičemž jej pro výkon takto uloženého trestu zařadil do věznice s dozorem, když jinak ponechal napadený rozsudek nezměněn.
Proti shora citovanému rozsudku odvolacího soudu podal P. S. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že dle jeho názoru nebyl dány podmínky pro zrušení rozsudku soudu prvního stupně a pro následné uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody soudem odvolacím. V této souvislosti poukázal na to, že mělo být při ukládání trestu přihlédnuto k tomu, že se k trestné činnosti doznal, nebyl doposud soudně trestán, a proto podmíněný trest odnětí svobody s dlouhou zkušební dobou za současného uložení dohledu by plnil svůj účel i z hlediska ustanovení §23 trestního zákona. Navrhl proto, aby „dovolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc zpět odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí“.
K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že uplatněný důvod dovolání není naplněn námitkami dovolatele v tom smyslu, že uložený trest je nepřiměřeně přísný, protože není důvodem dovolání, pokud byl uložen soudem přípustný druh trestu a pokud byla jeho výměra stanovena v rámci příslušné zákonné trestní sazby. Tak tomu bylo i v případě dovolatele a naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je jím deklarováno pouze formálně bez toho, že by zmíněný dovolací důvod byl naplněn i svým obsahem. Proto navrhl, aby dovolací soud takto podané dovolání odmítl postupem podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. s tím, že bylo podáno z jiného důvodu než je uveden v §265b tr. ř.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je dán v případech, kdy obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. O takový případ se však v posuzované věci nejedná, když namítaný trest mu byl uložen soudem za splnění podmínky, že šlo o takový druh trestu odnětí svobody, který zákon (trestní) připouští a byl mu také uložen ve výměře, která odpovídá rámci trestní sazby stanovené trestním zákonem na trestný čin, jímž byl uznán vinným (§247 odst. 3 trestního zákona). Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze totiž domáhat uložení trestu, který se jeví dovolateli jako přiměřený, když navíc v posuzované věci odvolací soud v důvodech svého rozhodnutí adekvátním způsobem vyložil co jej k takovému postupu vedlo, když posouzení zjištěné trestné činnosti dovolatele přijetí závěrů stran uložení druhu a výše trestu také umožnilo. Jestliže takto má dovolatel svými výhradami na mysli především nepřiměřenost uloženého trestu, pak ta (sama o sobě) bez splnění zákonem stanovených podmínek citovaný ani jiný dovolací důvod nezakládá.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 20. října 2004
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka