ECLI:CZ:NS:2004:3.TDO.1203.2004.1
sp. zn. 3 Tdo 1203/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. prosince 2004 dovolání nejvyšší státní zástupkyně podané v neprospěch obviněného Dr. h. c. F. R. T., proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. 3 To 85/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 1 T 57/2002, a rozhodl takto:
Dovolání nejvyšší státní zástupkyně podané v neprospěch obviněného Dr. h. c. F. R. T. se podle §265i odst. 1 písm. f) tr. řádu odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 11. 11. 2003, sp. zn. 1 T 57/2002, byl obviněný Dr. h. c. F. R. T. uznán vinným trestným činem násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle §197a tr. zákona, a trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zákona, jakož i pokusem trestného činu podvodu podle §8 odst. 1 tr. zákona k §250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákona, za které byl podle §250 odst. 3 tr. zákona, za použití §35 odst. 1 tr. zákona odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 roků. Podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zákona mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobou 4,5 roku. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zákona mu byl uložen trest propadnutí věci, a to 1 ks bubínkového revolveru značky B. A., M. F., černé barvy a 1 ks látkového pouzdra na krátkou střelnou zbraň černé barvy. Podle §228 odst. 1 tr. řádu mu byla stanovena povinnost zaplatit V. z. p., pobočka P., částku 384,- Kč. Podle §229 odst. 1 tr. řádu byly poškozená V. z. p., pobočka K., a L. M., odkázány se svými nároky na náhradu škody na řízení občanskoprávní.
Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný
1) dne 21. 7. 2000 kolem 13.00 hod. v H., okr. K., vyhrožoval své manželce L. T., nyní M. s revolverem v ruce zabitím, a to takovým způsobem, že to u jmenované vzbudilo obavu o zdraví a život, touto zbraní ji opakovaně udeřil do hlavy a zad, dále pak ji tloukl rukama po těle, způsobil jí mnohočetné oděrky v obličeji a na přední straně hrudníku a v důsledku toho jmenovaná utrpěla zranění spočívající ve zhmoždění krajiny krku, hrudníku, zad, ramen s krevními výrony, dále pak krevní výron pod pravým okem, zhmoždění krční páteře a psychické trauma, které si vyžádalo omezení v obvyklém způsobu života nejméně po dobu 10 dnů;
2) dne 6. 6. 2000 ve S. předložil u pobočky K. b., a. s., S., jménem společnosti L. I., s. r. o., žádost o poskytnutí úvěru ve výši 1.300 000,- Kč, přičemž poté, co mu bylo sděleno, že žádost musí být podepsána jednatelkou společnosti L. T. – na této žádosti o poskytnutí úvěru padělal podpis jednatelky a dne 12. 6. 2002 tuto žádost opětovně předložil K. b., a. s., S., k posouzení, přičemž právě v důsledku nepravého podpisu na této žádosti nebylo dále ve věci jednáno.
Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu obviněný podal odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 26. 5. 2004 Krajský soud v Českých Budějovicích. Ten svým rozsudkem sp. zn. 3 To 85/2004 napadený rozsudek k odvolání obviněného podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu a k odvolání poškozené L. M. podle §258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. řádu částečně zrušil, a to v bodě 2) výroku rozsudku, pokud byl obžalovaný uznán vinným pokusem trestného činu podvodu podle §8 odst. 1 k §250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákona, v důsledku toho v celém výroku o trestu odnětí svobody, způsobu jeho výkonu, a dále ve výroku o náhradě škody, pokud byla poškozená L. M. odkázána s nárokem na náhradu škody podle §229 odst. 1 tr. řádu na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle §259 odst. 3 tr. řádu odvolací soud znovu rozhodl tak, že obviněného Dr. h. c. F. R. T. uznal vinným přípravou trestného činu podvodu podle §7 odst. 1 k §250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákona za skutek spočívající v tom, že obviněný dne 6. 6. 2000 ve S. předložil u pobočky K. b., a. s., S., jménem společnosti L. I., s. r. o., žádost o poskytnutí úvěru ve výši 1.300 000,- Kč, přičemž poté, co mu bylo sděleno, že žádost musí být podepsána jednatelkou společnosti – L. T. – na této žádosti o poskytnutí úvěru padělal podpis jednatelky a dne 12. 6. 2002 tuto žádost opětovně předložil K. b., a. s., S., k posouzení, přičemž právě v důsledku nepravého podpisu na této žádosti nebylo dále ve věci jednáno, tedy vytvářel si podmínky k tomu, aby ke škodě cizího majetku sebe obohatil tím, že uvede jiného v omyl a způsobí takovým činem značnou škodu.
Za uvedený trestný čin a trestné činy násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle §197a tr. zákona a ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zákona, ohledně nichž zůstal napadený rozsudek ve výroku o vině nedotčen, byl obviněný odvolacím soudem odsouzen podle §250 odst. 3 tr. zákona a §7 odst. 2 tr. zákona k úhrnnému trestu odnětí svobody na 2 roky, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zákona a §59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu 4 roky a 6 měsíců. Dále byl obviněnému podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zákona uložen trest propadnutí věci, a to bubínkového revolveru značka B. A., ráže 6 mm M. F., a látkového pouzdra na krátkou střelnou zbraň černé barvy. Podle §228 odst. 1 tr. řádu mu bylo uloženo nahradit poškozené L. M. škodu ve výši 937,50 Kč. Podle §229 odst. 2 tr. řádu byla poškozená L. M. se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Jinak zůstal napadený rozsudek nedotčen.
Proti výše uvedenému rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ve spojení s rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích podala ve lhůtě podle §265e tr. řádu v neprospěch obviněného nejvyšší státní zástupkyně dovolání. Toto dovolání směřuje proti výroku o vině obviněného pokusem, resp. přípravou trestného činu podvodu, a to z důvodu nesprávné právní kvalifikace v souladu s dovolacím důvodem dle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatelka namítá, že skutek tak, jak byl popsán v rozsudcích soudů obou stupňů, nenaplňuje zákonné znaky trestného činu podvodu podle §250 tr. zákona s tím, že soudy obou stupňů neuvedly v popisu skutku žádnou ze skutečností, ze kterých dovozují podvodný úmysl obviněného a že v popisu skutku není ani naznačeno, že by obviněný jednal s vědomím, že poskytnutý úvěr nevrátí. Upozorňuje, že ze samotného padělání podpisu podvodný úmysl vyplývat nemusí. Dovolatelka vyslovuje názor, že s ohledem na učiněná skutková zjištění uvedená ve výroku odsuzujícího rozsudku mělo být jednání obviněného kvalifikováno jako pokus trestného činu úvěrového podvodu podle §8 odst. 1 k §250 odst. 4 písm. b) tr. zákona. Jestliže tato právní kvalifikace soudem použita nebyla, pak dle mínění dovolatelky je rozhodnutí soudu založeno na nesprávném právním posouzení skutku. Proto v petitu svého dovolání podává návrh, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil v celém rozsahu rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích a aby věc přikázal tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá rozhodnutí pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest. Nejvyšší státní zástupkyně je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku v neprospěch obviněného.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§265i odst. 3 tr. řádu). V posuzovaném případě směřuje podané dovolání proti právní kvalifikaci skutku a je v souladu s uplatněným zákonným dovolacím důvodem dle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
Ze skutkových zjištění obou soudů, byť jsou tato zjištění jasně vyjádřena až v odůvodnění jejich rozhodnutí, vyplývá, že obviněný dne 6. 6. 2000 ve S. předložil u pobočky K. b., a. s., S., jménem společnosti L. I., s. r. o., žádost o poskytnutí úvěru ve výši 1.300 000,- Kč přičemž poté, co mu bylo sděleno, že žádost musí být podepsána jednatelkou společnosti L. T. na této žádosti o poskytnutí úvěru padělal podpis jednatelky a dne 12. 6. 2000 tuto žádost opětovně předložil K. b., a. s., S., k posouzení, přičemž právě v důsledku nepravého podpisu na této žádosti nebylo dále ve věci jednáno.
Z dalších skutkových zjištění soudů obou stupňů, která jsou jasně vyjádřena v odůvodnění jejich rozhodnutí je patrno, že obviněný jednal ve věci žádosti o úvěr vždy sám a že jako záruku nabízel nemovitosti ve vlastnictví firmy L. I. Následující den tj. 7. 6. 2000 však obviněný nemovitý majetek firmy L. I. převádí na firmu I.-B. za kupní cenu ve výši 800 000,- Kč, přičemž na tento den je také datován návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Tento majetek je pak dále převáděn na další osobu za kupní cenu 1.800 000,- Kč. Podvodný úmysl obviněného je pak dovozován ze skutečnosti, že se pokusil získat úvěr tím, že K. b. uváděl v omyl tak, že jednak padělal podpis jednatelky firmy a jednak tím, že za úvěr chtěl ručit nemovitostmi, které ovšem následující den prodává.
Po přezkoumání obsahu námitek nejvyšší státní zástupkyně se Nejvyšší soud ztotožnil s názorem dovolatelky, že v daném případě došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, když soudy obou stupňů kvalifikovaly jednání obviněného v souladu s podanou obžalobou jako pokus, resp. přípravu trestného činu podvodu dle §250 tr. zákona, když jednání obviněného tak, jak je popsáno v tzv. skutkové větě rozsudku soudu prvního stupně směřovalo k trestnému činu úvěrového podvodu dle §250b tr. zákona. Odůvodnění rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích proč soud právně neposoudil jednání obviněného jako trestný čin úvěrového podvodu podle §250b tr. zákona, nepovažuje ani Nejvyšší soud za dostačující a přesvědčivé.
Přestože v této věci přisvědčil Nejvyšší soud názoru dovolatelky, že v posuzovaném případě bylo rozhodnutí soudu založeno na nesprávném právním posouzení skutku, dospěl k přesvědčení, že její návrh formulovaný v petitu dovolání, aby z tohoto důvodu bylo rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí, je nutno považovat za formální. S ohledem na učiněná skutková zjištění, a to i pro případ jejich doplnění při navrhovaném novém projednání, je totiž zcela zřejmé, že dovolatelka se domáhá takového přehodnocení právní kvalifikace, které by nemohlo ve svých důsledcích zásadně ovlivnit postavení obviněného. Jak použitá právní kvalifikace v pravomocném odsuzujícím rozsudku, tak právní kvalifikace, jejíhož použití se domáhá dovolatelka, jsou v trestním zákoně spojeny se stejnou trestní sankcí a ani podané dovolání neobsahuje žádné zásadní údaje, jejichž posouzení by mělo vliv na změnu výroku o trestu či o jiné zásadní změně v postavení obviněného. Současně Nejvyšší soud dospěl k názoru, že otázka, která má být z podnětu dovolání řešena, není po právní stránce tak zásadního významu, aby bylo nutné a účelné rušit v celém rozsahu rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích a přikazovat věc k novému projednání a rozhodnutí. Nejvyšší soud ostatně shledává pochybení soudů obou stupňů (v souladu s námitkou dovolatelky) spíše v oblasti skutkových zjištění (nedostatečný popis podvodného úmyslu) než ryze v oblasti právní.
Podle §265i odst. 1 písm. f) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, je-li zcela zřejmé, že projednání dovolání by nemohlo zásadně ovlivnit postavení obviněného a otázka, která má být z podnětu dovolání řešena, není po právní stránce zásadního významu.
Skutečnost, že nemůže dojít k zásadnímu ovlivnění postavení obviněného, jakož i skutečnost, že nejde o otázku zásadního právního významu, jsou zcela zřejmé již ze samotného obsahu podaného dovolání. Z těchto důvodů rozhodl Nejvyšší soud v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání nejvyšší státní zástupkyně podané v neprospěch obviněného Dr. h. c. F. R. T. odmítá. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 15. prosince 2004
Předseda senátu:
Mgr. Josef H e n d r y c h