ECLI:CZ:NS:2004:3.TDO.364.2004.1
sp. zn. 3 Tdo 364/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. dubna 2004 o dovolání podané A. G., roz. P., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 3 To 830/2003 ze dne 25. 11. 2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 5 T 65/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 5 T 65/2002 ze dne 18. 7. 2003 byla dovolatelka uznána vinnou trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1 trestního zákona pro skutek, který je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byla odsouzena k trestu odnětí svobody pro jehož výkon byla zařazena do věznice s dozorem a bylo rozhodnuto o náhradě škody.
O odvolání, které proti tomuto rozsudku A. G. podala, rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. 3 To 830/2003 ze dne 25. 11. 2003 a to tak, že podle §253 odst. 3 trestního řádu (dále jen tr. ř.) odvolání odmítl. V důvodech svého rozhodnutí odvolací soud uvedl, že dovolatelka podala odvolání bezprostředně po vyhlášení napadeného rozsudku. Protože takto podané odvolání neobsahovalo potřebné náležitosti ve smyslu §249 odst. 1 tr. ř., byla dovolatelka tímto soudem vyzvána podle §252 odst. 2 tr. ř. k odstranění vad odvolání, a protože na příslušnou výzvu nereagovala a tento postup takto nevedl k odstranění vad odvolání, byla jí soudem ustanovena obhájkyně podle §39 tr. ř. z důvodů vymezených v ustanovení §251 odst. 2 tr. ř. a současně ustanovené obhájkyni byl doručen napadený rozsudek s výzvou k odstranění vad ve lhůtě pěti dnů s upozorněním, že pokud nebude v této lhůtě odvolání odůvodněno, bude odmítnuto podle §253 odst. 3 tr. ř. Tyto písemnosti byly ustanovené obhájkyni doručeny dne 10. 10. 2003. Odůvodněné odvolání bylo následně Okresnímu soudu v Ostravě doručeno dne 20. 10. 2003, přičemž bylo podáno k poštovní přepravě prokazatelně dne 17. 10. 2003. Protože s ohledem na uvedené tak bylo podáno po lhůtě stanovené zákonem, odvolací soud podané odvolání podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítl jako odvolání, které bylo podáno opožděně.
Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ostravě podala A. G. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, přičemž za dovolací důvod označila ten, který je uveden v §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. V důvodech svého dovolání uvedla, že se na výzvu své obhájkyně dostavila do její kanceláře, obhájkyně také podala odůvodněné odvolání dne 17. 10. 2003, aniž by v této souvislosti požádala o prominutí zmeškání lhůty. Dodala, že předmětná lhůta pěti dnů stanovená soudem prvního stupně byla neodůvodněně krátká a nemohla ji dodržet i v souvislosti s tehdejšími zdravotními problémy obhájkyně. Za podstatné však pokládá z hlediska uplatněného dovolacího důvodu (§265b odst. 1 písm. c/ tr. ř.), že soud prvního stupně porušil ustanovení §36 odst. 2 tr. ř., když jí neustanovil obhájce již v přípravném řízení, když bylo zřejmé, že nebyla schopna se sama dostatečně hájit. V této souvislosti uvedla, že v kritické době byla pod silným psychickým tlakem, když sama pečovala o svou dceru, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům a sama dovolatelka byla ve špatném zdravotním stavu, protože měla problémy se svým zrakem a bylo tak v konečném důsledku porušeno její právo na obhajobu, kteréžto porušení je podstatnou vadou řízení, které předcházelo vydání napadeného rozsudku. Proto navrhla, aby dovolací soud dle ustanovení §265k odst. 1 tr. ř. zrušil citovaný rozsudek soudu prvního stupně i na něj navazující citované usnesení soudu odvolacího a současně podle §265o odst. 1 tr. ř. odložil výkon rozhodnutí.
K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, která v něm uvedla, že podané dovolání dovolatelka opřela o dovolací důvod stanovený v §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. a v intencích jeho právní věty namítla, že v její věci již od přípravného řízení bylo zřejmé, že není schopna se sama dostatečně hájit. Tím sice formálně namítla nerespektování podmínek nutné obhajoby ve smyslu ustanovení §36 odst. 2 tr. ř., avšak svou námitku nepodepřela žádnou skutečností v tomto procesním ustanovení příkladmo uvedenou a ani žádným jiným srovnatelným důvodem, ze kterého by bylo lze dovodit důvodné pochybnosti o její způsobilosti se náležitě hájit. Uplatněný dovolací důvod tak nebyl naplněn věcnou argumentací. I přes absenci případného dalšího dovolacího důvodu uvedeného v dovolání, argumentace v dovolání uplatněná zdánlivě svědčí i dovolacímu důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., když odkazuje na důvody, které vedly k odmítnutí jím podaného odvolání. I přes popisované objektivní okolnosti, pro které nebyly náležitosti jejího odvolání doplněny včas, současně konstatuje, že její obhájkyně při vědomí uvedených skutečností (svých osobních překážek), zabraňujících jí dodržení zákonné lhůty ve smyslu §251 odst. 1 tr. ř., neučinila procesní úkon, který by směřoval k navrácení uvedené lhůty. Konstatování daného stavu dovolatelkou však není spojeno s žádnou, tím méně kvalifikovanou výtkou odpovídající posledně označenému dovolacímu důvodu. Protože je zřejmé, že argumentace dovolatelky věcně nenaplňuje jí uplatněný, ani žádný jiný dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. a) - l) tr. ř., státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství navrhla, aby dovolací soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. podané dovolání odmítl.
Protože dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní důvody, o něž je dovolání opřeno, lze podřadit pod uplatněný zákonný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. je dán v případech, kdy obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl. Podle názoru dovolatelky jí měl být ustanoven obhájce již v přípravném řízení, a to ve smyslu §36 odst. 2 tr. ř., když se nebyla sama schopna ve své věci dostatečně hájit. Podle ustanovení §36 odst. 2 tr. ř. obviněný musí mít obhájce také tehdy, považuje-li to soud a v přípravném řízení státní zástupce za nutné, zejména proto, že vzhledem k tělesným nebo duševním vadám obviněného mají pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit. Ve věci dovolatelky však takové pochybnosti v řízení před soudem (ani v řízení přípravném) však nepochybně nenastaly, a proto také nebyl shledán důvod soudem ani státním zastupitelstvím k postupu stanoveného v §36 odst. 2 tr. ř. Je totiž zjevné, že dovolatelka se v průběhu svého trestního stíhání hájila adekvátním způsobem tak, že nebyl dán důvod k pochybnostem o její způsobilosti náležitě se hájit, když své výtky v tomto směru uplatnila až v souvislosti s odvoláním, které ve své věci sama podala. Nic na tom nemění ani jí namítaný její zdravotní stav, který zjevně nebyl takový, aby jí zbavil způsobilosti náležitě se hájit. Stejné je na místě uvést ve vztahu k její aktuální psychické situaci a to i s ohledem na nepříliš složitý právní, skutkový i důkazní charakter její věci.
I když v podaném dovolání nebyl označen další dovolací důvod, je na místě (s ohledem na dovolatelkou užitou argumentaci) zabývat se i zdánlivě uplatněným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. a to v souvislosti s okolnostmi, za kterých bylo odvolacím soudem odmítnuto jí podané (o důvody doplněné) odvolání. V této souvislosti lze pouze konstatovat, že příslušný soud postupoval podle zákona (§251 tr. ř.) se zdůrazněním, že v daném případě šlo o lhůtu zákonnou, jejíž délku nemohl určit libovolně. Uvedené okolnosti (překážky na straně obhájkyně či dovolatelky) jsou v daných souvislostech irelevantní, nehledě k tomu, že sama dovolatelka v důvodech svého dovolání uvedla, že obhájkyně za daného stavu věcí neučinila procesní úkon, který by směřoval k případnému navrácení uvedené lhůty. Nelze proto odvolacímu soudu za těchto okolností vytknout postup, který zvolil a který takto odpovídá již zmíněným zákonným ustanovením s tím, že důvody v tomto směru uvedené dovolatelkou neodpovídají předpokládanému dovolacímu důvodu stanoveného v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako dovolání zjevně neopodstatněné. Za splnění podmínek vymezených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. S ohledem na uvedené potom neshledal ani důvod k navrhovanému postupu podle §265o odst. 1 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 28. dubna 2004
Předseda senátu :
JUDr. Vladimír Jurka