ECLI:CZ:NS:2004:3.TDO.538.2004.1
sp. zn. 3 Tdo 538/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. května 2004 o dovolání J. Č., proti usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. 13 To 289/2003 ze dne 8. 9. 2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 3 T 7/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami sp. zn. 3 T 7/2002 ze dne 26. 2. 2003 byl dovolatel uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 trestního zákona a návodem k trestnému činu poškozování cizích práv podle §10 odst. 1 písm. b) k §209 odst. 1 písm. a) trestního zákona, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody, který mu byl podmíněně odložen a také peněžitý trest s příslušným náhradním trestem odnětí svobody pro případ, že by uložený peněžitý trest ve stanovené lhůtě nebyl vykonán.
V předmětné věci podal J. Č. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Praze usnesením sp. zn. 13 To 289/2003 ze dne 8. 9. 2003 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení Krajského soudu v Praze ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Příbrami sp. zn. 3 T 7/2002 ze dne 26. 2. 2003 podal J. Č., jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění všech zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, dovolání, když za dovolací důvod označil ten, který je obsažen v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a vztáhl jej ke všem výrokům obou citovaných rozhodnutí. Takto podané dovolání Nejvyšší soud České republiky akceptoval, když i přes jeho určité nepřesnosti, je z něj zřejmé proti kterým rozhodnutím směřuje a čeho se domáhá. V odůvodnění takto užitého mimořádného opravného prostředku dovolatel namítl, že v řízení před soudy obou stupňů nebyla prokázána jeho vina. V této souvislosti poukázal na to, že on sám žádná hlášení škod neprováděl a poukázal i na podíl obsluhy čerpací stanice na výši způsobené škody a v souvislosti s trestným činem poškozování cizích práv namítl, že v naprosté většině případů se domněle poškození nepřipojili k trestnímu stíhání. Při úvahách soudů také nebylo rozlišeno, kdy se na oznámeních o újezdech podílel dovolatel a kdy tyto újezdy hlásila příslušná obsluha a z jakých pohnutek. U obou trestných činů (resp. návodu k němu), kterými jej uvedené soudy shledaly vinným, má za to, že takto nebyla subjektivní ani objektivní stránka naplněna, stejně jako příčinná souvislost mezi jeho jednáním a vznikem škody u trestného činu podvodu. Proto žádá, aby „dovolací soud uváděné skutečnosti zvážil a aby dovolatele zprostil obžaloby v plném rozsahu“.
K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, která poukázala (po rekapitulaci námitek dovolatele) na to, že důvody podaného dovolání vychází z původní obhajoby dovolatele s tím, že ten se na přisouzeném jednání podílel v zanedbatelném rozsahu s tím, že poukázal na možné varianty jednání jiných, do úvahy přicházejících osob a takto se zbavuje odpovědnosti za skutek, kterým byl shledán vinným. Teprve na takto zpochybněném skutkovém stavu věci buduje svůj následný závěr o chybějící příčinné souvislosti mezi jeho jednáním a škodlivým následkem ve vztahu k trestnému činu podvodu. Jiné hodnocení argumentace užité v dovolání není možné ani ve vztahu k návodu ohledně sbíhajícího se trestného činu poškozování cizích práv, spáchaného podle napadeného rozsudku v jednočinném souběhu s trestným činem podvodu. Proto se nelze těmito skutkovými námitkami (a od nich se odvíjejícími námitkami právními) v rámci dovolacího řízení vůbec zabývat, když uplatněný dovolací důvod jimi není věcně naplněn. Nad rámec tohoto stanoviska potom státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky uvedla, že výtka k chybějící specifikaci nároků poškozených majitelů oznámených vozidel na náhradu škody postrádá opodstatnění vzhledem k imateriální povaze škodlivého následku. Protože podané dovolání nenaplňuje ani žádný z dalších dovolacích důvodů dle §265b odst. 1 tr. ř., navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. podané dovolání odmítl.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. a tedy je nezbytné posoudit, zda uplatněný dovolací důvod i v dané věci je tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání skutkových zjištění, pokud tato jsou do té míry úplná, že z nich lze vyvodit při rozumné a logické interpretaci adekvátní právní závěr (právně kvalifikovat o který trestný čin jde). Skutkový stav je takto při rozhodování hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Za dané situace se tak nelze s poukazem na označený dovolací důvod domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí vystavěno. To i v případě, že dovolatel nabízí další varianty jednání jiných do úvahy přicházejících osob bez toho, že by tyto úvahy měly základ v soudy dostatečně zjištěném skutkovém stavu.
Z hlediska popisu skutku obsaženého v příslušném výroku rozsudku soudu prvního stupně dovolatel takto v zásadě polemizuje s učiněným svědeckými výpověďmi a v této souvislosti s následky, které uvedenými trestnými činy vznikly. To s tím, že se uvedených trestných činů nedopustil a měl by být z jednání, které je mu kladeno za vinu, zproštěn. Polemizuje tak se skutkovými zjištěními, které soudy vyjádřily ve svých rozhodnutích a ze kterých také při svých dalších úvahách vycházely, když také v důvodech svých rozhodnutí odpovídajícím způsobem vysvětlily na základě čeho k nim dospěly. Uplatněné námitky v rámci podaného dovolání tak nejsou důvodné, když zpochybňují ve věci učiněná skutková zjištění. V tomto směru lze poukázat na řadu svědeckých výpovědí, kterými byly spolehlivě prokázány trestný čin podvodu i návod k trestnému činu poškozování cizích práv, a to včetně s tím související výší způsobené škody.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 26. května 2004
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka