ECLI:CZ:NS:2004:3.TDO.578.2004.1
sp. zn. 3 Tdo 578/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. června 2004 o dovolání podaném R. H., proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 7 To 334/03 ze dne 29. 7. 2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 7 T 211/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 7 T 211/2002 ze dne 20. 5. 2003 byl dovolatel uznán vinným trestným činem útoku na veřejného činitele podle §155 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), b) trestního zákona, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin mu byl uložen trest odnětí svobody, který mu byl podmíněně odložen. Týmž rozsudkem byl také dovolatel podle §226 písm. b) trestního řádu (dále jen tr. ř.) zproštěn obžaloby pro trestný čin podplácení podle §161 odst. 1, 2 písm. b) tr. ř., když součástí citovaného rozsudku je i rozhodnutí o náhradě škody.
V předmětné věci podal R. H. odvolání, o kterém rozhodl Městský soud v Praze usnesením sp. zn. 7 To 334/03 ze dne 29. 7. 2003 tak, že je jako nedůvodné podle §256 tr. ř. zamítl.
R. H. poté, jako osoba oprávněná, včas a prostřednictvím svého obhájce, za splnění i dalších zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, dovolání směřující proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal, když za dovolací důvod označil ten, který je obsažen v ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. a který směřuje proti všem výrokům, které soudy v jeho věci v rámci vydaných rozhodnutí učinily. V důvodech svého dovolání poukazuje na to, že soudy nerespektovaly ustanovení §2 odst. 5 tr. ř., jako jednu ze základních procesních podmínek pro vynesení spravedlivého rozhodnutí a tedy zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti. V této souvislosti poukázal na to, že z výpovědí jednotlivých svědků v jeho věci slyšených, nelze dovodit, že se stal skutek tak, jak je popsán ve výroku odsuzujícího rozsudku. Dále poukazuje na rozdíly ve svědeckých výpovědích stran zjišťování skutkového děje s tím, že soudy nezvážily dostatečně skutečnosti svědčící ve prospěch dovolatele a nevěnovaly se pečlivě všem okolnostem případu jednotlivě a v jejich souhrnu. Proto navrhl, aby „Nejvyšší soud České republiky sám rozhodl tak, že se obžalovaný zprošťuje obžaloby v celém rozsahu, případně, aby zrušil usnesení Městského soudu v Praze a věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí“.
K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, který poukázal především na to, že obdobné námitky dovolatel vznesl již v rámci odvolacího řízení s tím, že argumenty uváděné dovolatelem v jím podaném mimořádném opravném prostředku nejsou podřaditelné pod jím tvrzený dovolací důvod. Porušení základní zásady trestního řízení (§2 odst. 5 tr. ř.) buduje na zcela jiných skutkových základech než k jakým dospěl nalézací soud po provedení a vyhodnocení důkazů v hlavním líčení. Námitka dovolatele má proto skutkovou povahu a nijak nezpochybňuje zachování procesních podmínek pro rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Mimo to, zákonný termín „procesní podmínky stanovené zákonem pro rozhodnutí“ soudu druhého stupně, se týká výlučně podmínek stanovených trestním řádem pro jednání odvolacího soudu a zachování předpokladů pro to, aby mohl zamítnout či odmítnout řádný opravný prostředek proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Výklad tohoto pojmu nelze rozšiřovat do té míry, aby pokrýval v podstatě všechna ustanovení trestního řádu, jež se týkají dokazování a zjišťování skutkového stavu věci, jak se pokouší činit dovolatel. Protože vyjmenované důvody neodpovídají ani uváděnému, ani jinému zákonnému důvodu dovolání ve smyslu §265b odst. 1 tr. ř., je předmětný mimořádný opravný prostředek nutno hodnotit, jako podaný z jiného, než zákonem stanoveného důvodu. Vzhledem k výše uvedenému proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.
Na tomto místě je nutno připomenout,že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně u důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., a tedy je nezbytné posoudit, zda uplatněný dovolací důvod i v dané věci je tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán v případech, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícímu dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod takto dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí opravného prostředku bez jeho věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci nebo byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoli již v předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. V posuzované věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu nemůže jít, neboť Městský soud v Praze, jako soud druhého stupně, konal odvolací řízení a o zamítnutí řádného opravného prostředku (odvolání) rozhodl ve veřejném zasedání po provedeném přezkumu věci podle hledisek stanovených zákonem. Pokud jde o druhou alternativu, pak dovolatelem vznesené námitky uplatněné z důvodů shora uvedených nelze podřadit pod žádný z dovolacích důvodů podle §265b tr. ř. To proto, že své výhrady stran porušení základních zásad trestního řízení odvíjí od zcela jiných skutkových základů než k jakým dospěl zejména i soud prvního stupně a se kterými se shodl i soud odvolací. Námitky dovolatele tak mají skutkovou povahu a nijak nezpochybňují zachování procesních podmínek pro rozhodnutí právě i odvolacího soudu. V tomto směru se dovolací soud plně shoduje s argumentací státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, uvedenou v jeho písemném vyjádření, a proto na ni lze také v dalším odkázat, když současně je na místě poukázat na spolehlivě zjištěný skutkový děj, když tato skutečnost umožnila soudům také přijmout a ve svých rozhodnutích vyjádřit právní závěry, adekvátní skutkovému stavu.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 16. června 2004
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka