ECLI:CZ:NS:2004:3.TDO.599.2004.1
sp. zn. 3 Tdo 599/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. června 2004 o dovolání podaném S. K., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 5 To 768/2003 ze dne 1. 12. 2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov pod sp. zn. 101 T 237/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov sp. zn. 101 T 237/2002 ze dne 16. 5. 2003 byla dovolatelka uznána vinnou dvojnásobným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byla odsouzena k úhrnném trestu odnětí svobody, který jí byl podmíněně odložen, s povinností, ve zkušební době zaplatit podle svých sil způsobenou škodu, o jejíž náhradě bylo rovněž rozhodnuto.
V předmětné věci podala S. K. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. 5 To 768/2003 ze dne 1. 12. 2003 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
S. K. poté jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, podala dovolání směřující proti oběma uvedeným rozhodnutím, když za dovolací důvod označila ten, který je obsažen v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedla, že o její vině oba soudy rozhodly na základě neúplně provedeného dokazování, když soudy neakceptovaly její návrh na slyšení dvou svědků ani na opatření jí popsané dokumentace, vztahující se k věci. Má za to, že v důsledku těchto skutečností došlo k nesprávnému právnímu posouzení jejího jednání. Proto také navrhla, aby dovolací soud „zrušil ve smyslu ustanovení §265k tr. ř. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 12. 2003 sp. zn. 5 To 768/2003 a rovněž i rozsudek Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov ze dne l6. 5. 2003 sp. zn. 101 T 237/2002 a ve smyslu ustanovení §265l tr. ř. přikázal věc Okresnímu soudu v Karviné, pobočka Havířov, aby v potřebném rozsahu věc znovu projednal a rozhodl.“
K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství s tím, že dovolatelka uvedla dovolací důvod (§265b odst. 1 písm. g/ tr. ř.), který nekoresponduje s obsahem odůvodnění podaného dovolání, neboť jí uváděné argumenty se týkají výlučně hodnocení důkazů z hlediska právní kvalifikace a v závislosti na tom ukládání trestu. Takto užité argumenty jsou opakováním její obhajoby uplatněné v odvolacím řízení, když s její obhajobou se odvolací soud ve svém rozhodnutí plně vypořádal. Za dané situace má za to, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu než je vyjmenován v ustanovení §265b tr. ř., přičemž také uplatněný dovolací důvod není v souladu s obsahem odůvodnění podaného dovolání. Proto také navrhla, aby dovolací soud takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, když o něm nelze věcně rozhodnout.
Na tomto místě je nutné připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., a tedy je nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání skutkových zjištění, pokud tato nejsou v extrémním nesouladu s právními závěry přijatými při jejich hodnocení. Skutkový stav je takto při rozhodování hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Za dané situace se tak nelze s poukazem na označený dovolací důvod domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí vybudováno.
Z hlediska popisu obou skutků, ve kterých byl soudy shledán trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák. a které jsou popsány v příslušném výroku soudu prvního stupně, dovolatelka namítla, že popsaný skutkový děj nebyl zjištěn úplně, když poukázala na to, že soudy nebyly slyšeni svědci, které navrhovala s tím, že došlo k manipulaci s účetními doklady a dalšími dokumenty společnosti, ve které pracovala. Má za to, že provedeným dokazováním tedy nebylo nijak prokázáno, že spáchala skutky, kterými byla soudy posléze shledána vinnou. V této souvislosti je však na místě poukázat na rozhodnutí odvolacího soudu, který na obdobné námitky uplatněné dovolatelkou již v odvolacím řízení reagoval a v důvodech svého rozhodnutí vysvětlil adekvátním způsobem proč vznesené námitky neakceptoval, když i podle přesvědčení dovolacího soudu spolehlivě a dostatečně zjištěný skutkový děj umožnil učinit jemu odpovídající právní závěry,ke kterým také oba soudy správně dospěly.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 16. června 2004
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka