ECLI:CZ:NS:2004:3.TDO.646.2004.1
sp. zn. 3 Tdo 646/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 7. července 2004 dovolání obviněného J. P., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 11. 2003, sp. zn. 6 To 102/2003, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 11 T 12/2002, a rozhodl takto:
Dovolání J. P. se podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 17. 6. 2003, sp. zn. 11 T 12/2002, byl J. P. uznán vinným trestným činem vraždy podle §219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zákona, a trestným činem nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 1 tr. zákona, za které byl odsouzen podle §219 odst. 2 tr. zákona za použití §35 odst. 1 tr. zákona k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 14 let. Podle §39a odst. 2 písm. d) tr. zákona byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle §55 odst. 1 písm. d) tr. zákona mu byl uložen trest propadnutí věci, a to 1 ks CD – neobvyklé samply. Dále mu podle §228 odst. 1 tr. řádu byla uložena povinnost nahradit poškozeným J. A. a T. A., škodu ve výši 26.738,- Kč a F. e., s. r. o. se sídlem H., škodu ve výši 998.633,- Kč.
Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že
1) obžalovaný J. P. dne 20. 12. 2001 v přesně nezjištěné době kolem 20.00 hodin, v úmyslu usmrtit a odcizit peněžní prostředky, vylákal pod záminkou směny valut poškozeného P. A., o němž věděl, že působí jako směnárník ve směnárně v H., na blížeji nezjištěné místo v okolí hotelu R. ve V. n. M. a kdy poškozený na toto místo přijel osobním vozidlem Ford Mondeo tmavě modré barvy, obžalovaný ho přesně nezjištěnou pistolí, pravděpodobně značky Haenel, ráže 6,35 mm, opatřenou tlumičem, střelil třikrát do oblasti hlavy a krku, konkrétně do pravé temenní krajiny hlavy, pravé tváře a pravé strany krku, čímž mu způsobil zhmoždění mozku a krvácení do mozkových komor, což bylo bezprostřední příčinou smrti poškozeného a poté mu odcizil nejméně 959.074,20 Kč a 50.000,- DEM, vše v celkové hodnotě nejméně 1.775.624,20 Kč a následně s uvedeným vozidlem odjel směrem na B., kdy ještě ve V. n. M. se k tomuto připojil obžalovaný M. K. jedoucí s vozidlem BMW červené barvy, přičemž v místech před M. P., kde zastavili a obžalovaný M. K. zjistil přítomnost těla poškozeného a nutně si uvědomil souvislost smrti poškozeného s osobou obžalovaného J. P., společně toto přemístili do zavazadlového prostoru vozidla Ford Mondeo a z téhož vozidla pak obžalovaný J. P. odcizil a naložil do vozidla BMW čtyři kusy ocelových disků s pneumatikami značky Kormoran a jeden kus ocelového disku pro vozidlo Ford Ka v celkového hodnotě 5.708,- Kč a poté pokračovali oběma vozidly v jízdě do B., kde v části L., ulice M., na parkovišti před domem vozidlo Ford Mondeo i s tělem poškozeného v zavazadlovém prostoru odstavili a odjeli zpět do V. n. M., kde obžalovaný J. P. obžalovanému M. K. přenechal výše uvedené čtyři kusy disků s pneumatikami a jeden kus disku pro vozidlo Ford Ka a vyplatil tomuto částku 200.000,-Kč z peněz poškozeného, přičemž obžalovaný M. K., ač si byl vědom původu těchto věcí, tyto přijal;
2) obžalovaný J. P. v přesně nezjištěné době, přibližně od měsíce listopadu 2001 si bez dovolení opatřil a do 20. 12. 2001 přechovával ve V. n. M., v místě svého faktického bydliště Z. blížeji nezjištěnou střelnou zbraň, pravděpodobně značky Haenel, ráže 6,35 mm a 50 ks nábojů ráže 6,35 mm.
Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podali jak obviněný J. P., tak Krajský státní zástupce, poškozená společnost F. E., s. r. o. i manželé J. a T. A. odvolání, kterými se zabýval dne 19. 11. 2003 Vrchní soud v Olomouci. Ten svým usnesením sp. zn. 6 To 102/2003 podaná odvolání podle §256 tr. řádu zamítl.
Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný J. P. ve lhůtě podle §265e tr. řádu proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně dovolání, ve kterém napadá usnesení odvolacího soudu v plném rozsahu. Odkazuje se při tom na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu s tím, že bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho řádného opravného prostředku, ačkoliv byl v řízení předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) §265b odst. 1 tr. řádu. V odůvodnění svého dovolání tvrdí, že prvoinstanční soud nesprávným způsobem právně posoudil skutek uvedený v obžalobě ad 1) jako trestný čin vraždy ve smyslu §219 odst. 1, odst. 2 písm.h) tr. zákona a dle ustanovení §219 odst. 2 mu uložil trest odnětí svobody ve výši 14 let se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou. K tomu mimo jiné argumentuje, že z provedených důkazů nebylo prokázáno, že by měl ve svém držení zbraň ráže 6,35 mm v době, kdy mělo dojít k usmrcení poškozeného A., kterou si za účelem obchodu obstaral od sv. Š. Dále uvádí, že dle jeho názoru se odvolací soud nezhostil své přezkumné povinnosti ve vztahu k rozsudku napadeném odvoláním, když se nezabýval námitkami obviněného, nevyvrátil jeho obhajobu a že se jen spokojil s používaným klišé, když konstatoval, že obviněný setrval na své obhajobě přednesené již u soudu první instance a že neuvedl nové skutečnosti, přičemž dle názoru obviněného nebyly jeho původní námitky spolehlivě a jednoznačně vyvráceny. Odvolacímu soudu tedy vytýká, že stejně jako soud prvního stupně nevěnoval náležitou pozornost skutkovým zjištěním. Závěry obou soudů tak dle názoru dovolatele stojí na pravděpodobnostních předpokladech, kdy popsaný skutkový děj je pouze jednou z možných variant skutečného průběhu události. Kromě toho vyslovuje názor, že učiněná skutková zjištění měl odvolací soud posuzovat z hlediska naplnění trestného činu loupeže a jestliže tak neučinil, spatřuje v tom nesprávnost hmotně-právního posouzení skutku.
Dovolatel odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku uzavírá tím, že nenaplnil skutkovou podstatu trestného činu vraždy, a to jak po stránce objektivní, tak po stránce subjektivní, nýbrž že se dopustil toliko trestného činu nedovoleného ozbrojování.V petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení odvolacího soudu a rozsudek Krajského soudu ve výroku o vině a trestu, jakož i ve výroku o náhradě škody a aby ve věci sám rozhodl tak, že jej zprostí obžaloby z trestného činu vraždy a uzná jej vinným pouze z trestného činu nedovoleného ozbrojování. V návaznosti na toto rozhodnutí pak žádá o neprodlené propuštění na svobodu. Alternativně navrhuje, aby po zrušení rozhodnutí obou soudů byla věc přikázána k novému projednání a rozhodnutí, a to bez uvedení, kterému z obou soudů.
K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Dovolání obviněného J. P. vytýká, že jím uplatněný důvod pro dovolání (podle §265b odst. 1 písm. l tr. řádu) nekoresponduje s obsahem odůvodnění podání, neboť jím uváděné argumenty se týkají výlučně hodnocení důkazů z hlediska právní kvalifikace a v závislosti na tom ukládání trestu. Má za to, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ust. §265b tr. řádu a dále, že uplatněný dovolací důvod není ani v souladu s obsahem odůvodnění. Protože za této situace nelze o dovolání věcně rozhodnout, navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky postupoval podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu a podané dovolání odmítl.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h)tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a odvolacím soudem byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§265i odst. 3 tr. řádu).
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu je dán v případech, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod uvedený v písmenech a) až k). Z odůvodnění podaného dovolání je zjevné, že obviněný má za to, že postup odvolacího soudu naplnil dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, neboť byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek, ačkoli v řízení u soudu prvního stupně byl dán důvod dle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu v tom, že došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku.
Dle zjištění Nejvyššího soudu dovolatelem uplatněné námitky je však nutno považovat za námitky výhradně skutkové, které pod použitý dovolací důvod přiřadit nelze. V posuzovaném případě je zjevné, že podstatou dovolání obviněného je odlišné hodnocení provedených důkazů, než ke kterému dospěly soudy obou stupňů. Dovolatel zakládá svou argumentaci především na zpochybnění skutkových zjištění soudu prvního stupně (a nepřezkoumání těchto skutkových zjištění soudem odvolacím) a teprve na tomto zpochybnění staví vlastní závěr o nesprávném právním posouzení. Domáhá se tedy nepřípustného přezkoumání skutkových zjištění v podstatě již ve třetím stupni.
V této souvislosti je nutno připomenout, že případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je nutno důsledně odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Zákon tak v citovaném ustanovení jednoznačně vymezuje předmětný dovolací důvod jako důvod hmotně právní. To znamená, že dovolací soud je povinen vycházet ze skutkového zjištění nalézacího, resp. odvolacího soudu a v návaznosti na tento skutkový stav hodnotit správnost hmotně právního posouzení.
Lze tedy uzavřít, že se obviněný snaží podaným mimořádným opravným prostředkem dosáhnout (byť i částečně hmotně právními argumenty) korekce dosud učiněných skutkových zjištění. Jak již bylo uvedeno, námitky skutkové povahy nelze podřadit pod žádný z dovolacích důvodů uvedených v §265b tr. řádu.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v §265b tr. řádu. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu ).
V Brně dne 7. července 2004
Předseda senátu:
Mgr. Josef H e n d r y c h