Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.06.2004, sp. zn. 3 Tdo 647/2004 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:3.TDO.647.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:3.TDO.647.2004.1
sp. zn. 3 Tdo 647/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. června 2004 o dovolání, které podali J. P. a M. R., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 7 To 324/2003 ze dne 16. 12. 2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 2 T 119/2002, takto: Podle §265i odst. 1 písm. a) trestního řádu se dovolání podané J. P. odmítá. Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání podané M. R. odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně sp. zn. 2 T 119/2002 ze dne 19. 6. 2003 byl J. P. uznán vinným trestným činem podílnictví podle §251 odst. 1 písm. a) trestního zákona (dále je tr. zák.) a M. R. trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zák. a porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl J. P. odsouzen k trestu odnětí svobody, který mu byl podmíněně odložen a M. R. byl odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. V předmětné věci J. P. i M. R., stejně jako státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Vsetíně, podali odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. 7 To 324/2003 ze dne 16. 12. 2003 a to tak, že z podnětu odvolání Okresního státního zástupce ve Vsetíně podle §258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zrušil napadený rozsudek ohledně obžalovaného J. P. v odsuzující části v celém rozsahu a podle §259 odst. 1 tr. ř. věc vrátil v rozsahu zrušení soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolání obžalovaných J. P., M. R. (a spoluobžalovaného M. Č.) podle §256 tr. ř. zamítl. J. P. i M. R. poté, jako osoby oprávněné, včas a prostřednictvím svého obhájce, za splnění všech zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, dovolání také podali, když za dovolací důvody označil J. P. ty, které jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. a M.R. ten, který je obsažen v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Takto podaná dovolání směřují do výroku citovaného usnesení Krajského soudu v Ostravě, jímž byla odvolání obou zamítnuta. V důvodech podaného dovolání J. P. uvedl, že se skutku, kterým byl posléze shledán vinným nedopustil a v této souvislosti poukázal na rozpory ve výpovědích slyšených svědků, namítl dále pochybnosti o věrohodnosti výpovědí některých z nich a konečně i otázku subjektivní stránky ve vztahu k posuzovanému trestnému činu a odpovídající příčinné souvislosti mezi skutečně prokázaným jednáním a způsobeným následkem. Výhrady vznesl i k posuzování totožnosti skutku, kladeného mu za vinu v průběhu celého trestního řízení vedeného proti jeho osobě. Navrhl, aby usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 12. 2003 (správně ovšem ze dne 16. 12. 2003) sp. zn. 7 To 324/2003 ve výroku, kterým se zamítá jeho odvolání, dovolací soud zrušil a přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. M. R. potom v důvodech svého dovolání poukázal na to, že citovaným usnesením Krajský soud v Ostravě z podnětu odvolání státního zástupce okresního státního zastupitelství zrušil uvedený rozsudek soudu prvního stupně ohledně J. P., když dospěl k závěru, že podíl P. na předmětné trestné činnosti nebyl řádně zjištěn a proto také vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Má za to, že podíl jednotlivých obviněných po novém projednání věci může být zcela jiný.což může znamenat, že i podíl dovolatele na trestné činnosti se může měnit a to i v jeho prospěch, což může mít vliv i na výměru trestu. Navrhl proto, aby dovolací soud citované usnesení Krajského soudu v Ostravě zrušil podle §265k odst. 1 tr. ř. a přikázal mu, aby předmětnou věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. K podaným dovoláním se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky. V souvislosti s dovoláním podaným J. P. poukázal na ustanovení §265a odst. 2 písm. a) tr. ř., ze kterého ve spojení s ustanovením §265a odst. 2 písm. h) tr. ř. vyplývá, že dovolání lze podat v případě, že jsou dány pravomocné výroky o vině a trestu, které takto byly přezkoumány soudem druhého stupně a které již nemohou být změněny na podkladě řádného opravného prostředku. Za rozhodnutí ve věci samé tak nelze považovat takové rozhodnutí soudu druhého stupně, kterým sice zamítne či odmítne opravný prostředek některé strany trestního řízení, současně však na podkladě opravného prostředku strany jiné takové rozhodnutí zruší a vrátí soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Jestliže se takto příslušná věc vrací k řízení před soudem prvního stupně (a není tak dán žádný pravomocný výrok o vině a trestu), nejde v takovém případě o rozhodnutí ve věci samé. Jiný výklad by se příčil samotnému smyslu dovolání, jako mimořádného opravného prostředku. Protože o takovýto stav řízení právě ve věci dovolatele P. se jedná, navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, protože není přípustné. Stran dovolání M. R. potom státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky poukázal na to, že dovolatel namítá, že vady skutkových zjištění konstatované odvolacím soudem ve vztahu k výrokům týkajících se dalších ve věci obviněných osob by mohly svědčit i v jeho prospěch. Jeho námitky tak směřují proti kvalitě učiněných skutkových zjištění, ze kterých napadené rozhodnutí v části týkající se jeho osoby vychází. Námitky skutkového charakteru se však nekryjí s deklarovaným dovolacím důvodem (§265b odst. 1 písm. g/ tr. ř.). Proto také navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání podané M. R. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Stran dovolání podaného J. P. je na místě připomenout, že podle §265a odst. 1 tr. ř. lze napadnout dovoláním rozhodnutí ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení §265a odst. 2 písm. a) – h) tr. ř. potom taxativně vymezuje, která soudní rozhodnutí jsou rozhodnutími ve věci samé. V dané věci se však o takový případ nejedná. Napadeným usnesením krajský soud totiž zrušil příslušné rozhodnutí soudu prvního stupně stran dovolatele v odsuzující části v celém rozsahu a věc vrátil v rozsahu zrušení soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nic na tom nemění ani skutečnost, že takto rozhodl na základě odvolání podaného jinou procesní stranou (státním zástupcem), odlišnou od osoby dovolatele. Podstatným zůstává, že projednávaná věc nebyla takto doposud pravomocně skončena (překážka litispendence) a není rozhodné v důsledku jaké skutečnosti se tak stalo. Proto také za dané situace nelze relevantně uplatnit mimořádný opravný prostředek, jakým je nepochybně i dovolání (§265a odst. 1 tr. ř.). Jenom pro stručnost lze dodat, že námitky uplatněné v rámci podaného dovolání může samozřejmě dovolatel vznést i v pokračujícím řízení před soudem prvního stupně. Ohledně dovolání podaném M. R. pak nutno připomenout, že důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání skutkových zjištění, pokud tato jsou do té míry neúplná (nedostatečná), že z nich nelze vyvodit při jakékoliv interpretaci adekvátní právní závěr (právně kvalifikovat o který trestný čin jde). O takový případ se však v posuzované věci nejedná, když oba soudy odpovídajícím způsobem vysvětlily, ze kterých důkazů (jejich provedení) při svém rozhodování vycházely, včetně toho kterým důkazům daly víru a kterým nikoli. Soudům takto zjištěný skutkový stav potom umožnil přijmout rozhodnutí, v rámci kterého přijaté právní závěry (kvalifikace trestné činnosti) korespondují právě i shledanému skutkovému stavu. Lze uzavřít, že za dané situace se tak nelze s poukazem na označený dovolací důvod domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí vystavěno. S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než dovolání podaném J. P. podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítnout, protože není přípustné a dovolání podané M. R. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout s tím, že bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 23. června 2004 Předseda senátu: JUDr. Vladimír Jurka

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/23/2004
Spisová značka:3 Tdo 647/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:3.TDO.647.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20