ECLI:CZ:NS:2004:3.TDO.690.2004.1
sp. zn. 3 Tdo 690/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 7. července 2004 o dovolání podaném J. H., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 3 To 897/2003 ze dne 7. 1. 2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 29 T 92/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soud v Českých Budějovicích sp. zn. 29 T 92/2002 ze dne 15. 7. 2003 byl dovolatel uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.) ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou a bylo též rozhodnuto o náhradě škody.
V předmětné věci podal J. H. (stejně jako jeho spolupachatel) odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením sp. zn. 3 To 897/2003 ze dne 7. 1. 2004 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal J. H. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že provedeným dokazováním v řízení před soudy nebylo prokázáno, že by spáchal skutky, které jsou mu kladeny za vinu. V této souvislosti poukázal na rozpory mezi výpovědí jeho spolupachatele a poškozenou, na nevěrohodnost výpovědí svědků P. a B., pro osobní zaujatost P. vůči dovolateli a nesprávné vyhodnocení výpovědi učiněné svědkem K. Namítl, že v jeho trestní věci nebyl soudy akceptován jeho návrh na provedení dalších důkazů a to výslechem jím označených osob. S ohledem na uvedené má za to, že rozhodnutí vydaná soudy obou stupňů odporují základní zásadě trestního řádu plynoucí z ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. a nepodloženou konstrukcí odvolacího soudu ohledně navrhovaných důkazů. Protože takto nebyly shledány dostatečné důkazy pro vyslovení závěru, že se trestného činu loupeže dopustil, navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil citovaná rozhodnutí obou soudů dle ustanovení §265k tr. ř., a věc vrátil soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí nebo, aby sám rozhodl o zproštění dovolatele obžaloby z trestného činu loupeže podle §234 tr. zák. /nesprávně uvedeno trestního řádu/ a to dle ustanovení §226 písm. c) tr. ř. Zároveň navrhl podle ustanovení §265h odst. 3 tr. ř. odklad resp. přerušení výkonu rozhodnutí (zřejmě odklad výkonu uloženého trestu odnětí svobody).
K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že dovolatel nenamítá vadnost právního posouzení skutku tak, jak byl zjištěn napadeným rozhodnutím, ale poukazuje na to, že nebyly řádně zhodnoceny provedené důkazy, nebylo vyhověno jeho návrhům na doplnění dokazování, a vyjadřuje výhrady vůči zjištěním učiněným soudy a vyjádřeným v jejich rozhodnutí. Z obsahu dovolacích námitek je tak zřejmé, že použitý dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je tvrzen formálně, avšak není materiálně odůvodněn. Protože uplatněné námitky stojí mimo rámec užitého dovolacího důvodu, a dovolatel nevytýká soudům žádné pochybení, pro které lze jimi učiněné výroky napadnout, navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním, a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
V dané věci z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku soudu prvního stupně dovolatel namítl nesprávné hodnocení jím označených svědeckých výpovědí, jejichž obsah soudy vyhodnotily nesprávně a v jeho neprospěch. Z této skutečnosti potom dovozuje svou nevinu s tím, že provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že spáchal skutek, který byl soudy posléze shledán jako trestný čin loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. Oba soudy však zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě vysvětlily z jakých důkazů vycházely, zabývaly se i namítanou věrohodností výpovědí dovolatelem označených svědků, které ostatně souhlasily i s výpovědí poškozené. Stejně přiléhavě vysvětlily i to, proč odmítly provést další důkazy navrhované dovolatelem se správným odkazem na jejich nadbytečnost.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř., tak učinil v neveřejném zasedání. S ohledem na uvedené proto dovolací soud ani nerozhodoval o návrhu dovolatele podle §265h odst. 3 tr. ř., když ostatně takový návrh podle citovaného ustanovení může podat pouze předseda senátu soudu prvního stupně.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 7. července 2004
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka