ECLI:CZ:NS:2004:3.TDO.879.2004.1
sp. zn. 3 Tdo 879/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. srpna 2004 o dovolání podaném P. B., proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 4 To 700/2003 ze dne 27. 1. 2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 1 T 71/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 1 T 71/2003 ze dne 11. 11. 2003 byl dovolatel uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody, který mu byl podmíněně odložen a rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody.
V předmětné věci podal P. B. odvolání, o kterém rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Brně usnesením sp. zn. 4 To 700/2003 ze dne 27. 1. 2004 tak, že napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. f), odst. 2 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zrušil ve výroku, jímž byl JUDr. P. Č., správce konkurzní podstaty, podle §229 odst.1 tr.ř. odkázán s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal P. B. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že provedeným dokazováním v řízení před soudy nebylo prokázáno, že by spáchal skutek, který je mu kladen za vinu. V této souvislosti uvedl, že výpovědi svědků F. D. a F. C. jsou nepravdivé a účelové, když naopak sám dovolatel popsal po pravdě okolnosti, za kterých si půjčil předmětné vozidlo AVIA on sám, když toto vozidlo již dále nikomu neposkytl ani nepředal. V těchto souvislostech poukázal na to, že svědek D. nepředložil písemnou smlouvu o pronájmu AVIE, ačkoli tvrdil, že ji s dovolatelem uzavřel. Namítl také to, že soudy neprovedly jím navrhovaný důkaz výslechem dalšího svědka, který se k celé věci mohl relevantně vyjádřit a také namítl, že výši způsobené škody soudy odvodily pouze z odborného vyjádření, když bylo na místě vyžádat znalecký posudek. Ve věci provedené dokazování tak pokládá za kusé a neúplné, když na jeho základě tak nebylo možné dovodit ani jeho úmysl spáchat uvedený trestný čin a přesvědčivě se vypořádat i s jeho objektivními znaky a je přesvědčení, že takto nebyla prokázána ani materiální stránka posuzovaného skutku, protože nijak nebyl ohrožen či porušen zájem státu chráněný trestním zákonem. Uzavřel, že v rámci trestního řízení vedeného proti jeho osobě nebyl proveden a získán důkaz, který by jej usvědčoval z trestné činnosti,kterou byl posléze shledán vinným. Proto také navrhl, aby dovolací soud citované rozhodnutí soudu odvolacího zrušil a přikázal mu, aby předmětnou věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že po rekapitulaci dovolacích námitek má za to, že dovolatel nenamítá v podstatě vadnost právního posouzení skutku tak, jak byl zjištěn soudy, ale poukazuje na to, že nebyly řádně zhodnoceny provedené důkazy, rozsah dokazování byl neúplný, nebylo vyhověno jeho návrhům na doplnění dokazování a celkově tak vyjadřuje výhrady vůči zjištěním učiněným soudy a vyjádřeným v jejich rozhodnutí. Dovolatel tak zpochybňuje výsledky provedeného dokazování z hlediska způsobu jejich hodnocení soudy a teprve na základě toho formálně uplatnil námitky o absenci subjektivní a objektivní stránky trestného činu, kterým byl nakonec shledán vinným. O stejně vznesené námitky pak jde i v případě zjišťování výše způsobené škody, i když i v tomto směru jde ze strany dovolatele o kritiku rozsahu a kvality provedeného dokazování. Důvody uvedené v dovolání tak nekorespondují s užitým dovolacím důvodem a také s žádným jiným z hlediska ustanovení §265b tr. ř. Proto také navrhla, aby dovolací soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm.b) tr. ř. odmítl.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
V dané věci z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení jím označených svědeckých výpovědí, jejichž obsah byl podle něj nepravdivý a v jeho neprospěch, stejně tak namítl nedostatečné stanovení vzniklé škody a neprovedení jím navrhovaných důkazů. Z těchto skutečností potom dovozuje svou nevinu, případně fakt, že provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že spáchal skutek, který byl soudy posléze shledán jako trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák. Oba soudy však zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě vysvětlily z jakých důkazů vycházely, když v této souvislosti nutno připomenout, že namítané svědecké výpovědi byly učiněny nezávisle na sobě, svědci se vzájemně neznali a nelze ani z ničeho dovodit, že by jejich výpovědi nesly znaky nevěrohodnosti. Zákonu odpovídajícím způsobem byla zjištěna i výše způsobené škody a soudy také vysvětlily proč (z jakých důvodů) neakceptovaly návrhy dovolatele na doplnění dokazování. Nelze tak než uzavřít, že dovolatel svými námitkami směřuje výlučně do oblasti skutkových zjištění, když zpochybňuje způsob a rozsah provedeného dokazování, nabízí jiný průběh skutkového děje a z něj dovozuje také nenaplnění subjektivní a objektivní stránky trestného činu, kterým byl shledán vinným.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 26. srpna 2004
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka