ECLI:CZ:NS:2004:30.CDO.1086.2003.1
sp. zn. 30 Cdo 1086/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci navrhovatelů A) Obec B., zast. advokátem, B) I. S., C) M. J., D) M. J., bytem tamtéž, E) M. J., navrhovatelé ad B) až E) všichni zast. advokátem, proti Okresnímu úřadu P., za účasti 1) Státního statku J., 2) P. f. ČR, o úpravě vlastních vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 38 Ca 585/2000, o dovolání navrhovatelů ad B) až E) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. září 2002, č.j. 38 Ca 585/2000-37, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem v záhlaví označeným k opravným prostředkům navrhovatelů rozhodnutí Okresního úřadu P., pozemkového úřadu, ze dne 14.11.2000, č.j. PÚ-R-141/91/VIII-109/00KU, jímž bylo rozhodnuto tak, že navrhovatelé ad B) až E) se stávají podílovými vlastníky nemovitosti ve výroku podrobně označené (1.) a nestávají se podílovými spoluvlastníky další podrobně označené nemovitosti (2.), obou v kat. území B., ve výroku pod č. 1), zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, a ve výroku pod č. 2) potvrdil; Okresnímu úřadu P. uložil zaplatit navrhovateli obci B. na nákladech řízení 4.650,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta.
Proti tomuto rozsudku podali dne 6.1.2003 navrhovatelé ad B) až E) dovolání, jímž se domáhají zrušení napadeného rozsudku Městského soudu v Praze a vrácení věci tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci bez jednání (§343a odst. 1 věta první o.s.ř.) dospěl k závěru, že podanému dovolání nelze vyhovět.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
V této věci nerozhodoval Městský soud v Praze jako odvolací soud, nýbrž jako soud věcně příslušný k přezkoumání rozhodnutí uvedeného správního orgánu podle části páté o.s.ř. platné do 31.12.2002 označené jako Správní soudnictví, podle §246 odst. 2 a §250l a násl. o.s.ř. Pro rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů platilo ust. §250s o.s.ř., podle něhož proti rozhodnutí soudu (jenž rozhodoval o opravném prostředku proti rozhodnutí správního orgánu) nejsou s výjimkou věcí důchodového pojištění a důchodového zabezpečení (o něž se v dané věci ovšem nejedná) přípustné opravné prostředky.
Tato dosavadní úprava správního soudnictví byla s účinností od 1.1.2003 zákonem č. 151/2002 Sb. nahrazena novou úpravou části páté o.s.ř. upravující řízení
ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem (§244 až 250l o.s.ř.).
Podle §3 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, účinného od 1.1.2003 (§135 cit. zákona), od uvedeného data ve správním soudnictví jednají a rozhodují krajské soudy a Nejvyšší správní soud.
Protože v přechodných ustanoveních zákona č. 151/2002 Sb. (čl. XXV) ani zákona č. 150/2002 Sb. není nic jiného stanoveno, není k projednání dovolání proti rozhodnutím krajských soudů ve věcech opravných prostředků proti rozhodnutím správních orgánů, podaným po 1.1.2003, upravena ani funkční příslušnost Nejvyššího soudu. Tím, že navrhovatelé dovolání přesto podali, uvedenou podmínku dovolacího řízení zcela pominuli. Nedostatek funkční příslušnosti je však neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení. Řízení o takovém dovolání, které označenou vadou trpí, proto nelze než podle §104 odst. 1 o.s.ř. zastavit (§243c o.s.ř.). Povolán k takovému rozhodnutí je Nejvyšší soud, který je nejen vrcholným orgánem soustavy obecných soudů, ale též tím soudním orgánem, který je k rozhodnutí o dovolání příslušným
(srv. též rozhodnutí č. 75, ročník 2001, časopisu Soudní judikatura, č. 7, str. 320 a následující).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn tím, že navrhovatelé ad B) až E), kteří z procesního hlediska zavinili, že dovolací řízení muselo být zastaveno, na náhradu svých nákladů nemají právo a ostatním účastníkům řízení v daném stadiu řízení žádné náklady nevznikly (§243b odst. 5, §146 odst. 2 věta první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. dubna 2004
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu