ECLI:CZ:NS:2004:30.CDO.1931.2004.1
sp. zn. 30 Cdo 1931/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Karla Podolky ve věci péče o nezletilou V. Z., v řízení zastoupenou Městskou částí P., jako opatrovníkem, dcerou V. Z., a J.Z., o nařízení předběžného opatření, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 10 Nc 55/2003, o dovolání matky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. prosince 2003, č.j. 64 Co 539/2003-68, takto:
Dovolání matky se odmítá.
Odůvodnění:
Ve shora uvedené věci Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením ze dne 11.srpna 2003, č.j. 10 Nc 56/2003-36 podle ustanovení §76 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen \"o.s.ř.\") rozhodl o předání nezletilé Valérie do péče otce.
O odvolání matky proti uvedenému rozhodnutí soudu prvního stupně rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. prosince 2003, č.j. 64 Co 539/2003-68 tak, že toto rozhodnutí potvrdil.
Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podala matka dovolání datované dne 4. května 2004.
Dovolání matky není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolací soud uvážil, že přípustnost dovolání v této věci není založena ani na základě ustanovení §237 o.s.ř. (když možnost dovolání v této věci vylučuje především již úprava obsažená v ustanovení §237 odst. 2 písm. b/ o.s.ř.), resp. na podkladě ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř., když nejsou naplněny předpoklady obsažené
v těchto ustanoveních. Protože tedy není dán žádný z případů přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) proto dovolání matky jako nepřípustné odmítl (243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s §218 písm. c/ téhož zákona a též s přihlédnutím k ustanovení §241b odst. 2 věta za středníkem o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. září 2004
JUDr. Pavel Pavlík, v.r.
předseda senátu