ECLI:CZ:NS:2004:30.CDO.2359.2003.1
sp. zn. 30 Cdo 2359/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobce J. L., zast. advokátkou, proti žalovanému Finanční úřad P., o zrušení výzvy k zaplacení nedoplatku, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4, pod sp.zn. 10 Nc 3306/2002-4, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30.4.2003, č.j. 51 Co 116/2003-11, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobce směřuje proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30.4.2003, č.j. 51 Co 116/2003-11, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11.2.2003, č.j. 10 Nc 3306/2002-4, odmítající žalobu pro nedostatek podání bránící v pokračování řízení. Dovolatel uvedl, že byl žalovaným dopisem ze dne 17.12.2001 vyzván, aby uhradil celkovou částku 160.824,- Kč ve lhůtě osmi dnů
od doručení výzvy. Ta však byla nedostatečně označena a nebylo z ní ani patrno, jak žalovaný k uvedené částce dospěl. Odvolání žalobce bylo zamítnuto, jakékoliv vysvětlení či nahlédnutí do příslušného spisu žalobci nebylo umožněno. Žalobu podal
na základě uvedené výzvy, doplnění žaloby údaji podle výzvy obvodního soudu však nemohl provést, a to ani po žádosti o prodloužení lhůty k požadovanému doplnění žaloby. Vyslovil přesvědčení, že i tak bylo ze žaloby zřejmé, že se domáhal zrušení rozhodnutí správního orgánu, které považoval za nesprávné, neboť žalovaný rozhodl v neprospěch žalobce na základě špatných podkladů. Pokud by soud vyžádal potřebný spis, mohl by učinit úkony, které pro objektivní překážky jinak provést nemohl. Navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu jako nesprávné po právní stránce zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.
Včasné dovolání žalobce je ve smyslu ust. §239 odst. 3 o.s.ř. přípustné. Dovolací soud však po přezkoumání napadeného usnesení odvolacího soudu (§242 odst. 1 o.s.ř.) učinil závěr, že dovolání není důvodné.
Občanský soudní řád vymezuje dovolací důvody jejich taxativním výčtem v ust. §241a odst. 2, 3. Dovolání lze podat z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (odst. 2 písm. a/), nebo že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odst. 2 písm. b/).
Dovolatel jako dovolací důvod uplatnil nesprávné právní posouzení, na němž napadené usnesení odvolacího soudu spočívá (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.). O případ mylné aplikace právních předpisů ve smyslu uvedeného ustanovení se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo použil sice správný právní předpis, ale vyložil jej nesprávně. Protože dovolání žalobce směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně
o odmítnutí žaloby pro nedostatek podání, bránící v pokračování řízení, musel se dovolací soud zabývat posouzením závěru odvolacího soudu ve vztahu k usnesení soudu prvního stupně z hlediska ust. §41, §79 odst. 1 a §43 odst. 2 o.s.ř., na jejichž podkladě odvolací soud učinil dovolatelem zpochybňované závěry.
Soud prvního stupně odmítl žalobu o zrušení výzvy ze dne 17.12.2001, č.j. 183161/01/060914/4881, pro nedostatek náležitostí podání, které žalobce přes výzvu soudu neodstranil. Po právní stránce odkázal na ust. §43 odst. 1, 2 o.s.ř. Odvolací soud napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně jako správné potvrdil.
Podle obsahu spisu žalobce v podání došlém na soud dne 3.12.2002 označeném jako návrh na zrušení výzvy ze dne 17.12.2001 pod výše uvedeným č.j. uvedl, že proti této výzvě, aniž blíže vysvětlil, o jakou výzvu se jedná, podal odvolání, které bylo postoupeno Finančnímu ředitelství v P. a to odvolání zamítlo. Důvody zamítnutí neuvedl. Po konstatování dalšího postupu žalovaného formuloval konečný návrh jako návrh na vyslovení neplatnosti označené výzvy, vrácení k přezkoumání pro věcnou nesprávnost, s požadavkem seznámení se s spisem. Soud prvního stupně usnesení
ze dne 17.12.2002 doručeným žalobci dne 6.1.2003 vyzval žalobce k doplnění žaloby
o náležitosti ve smyslu ust. §42, §79 odst. 1 o.s.ř., především o vymezení skutkového děje, vylíčení rozhodujících skutečností významných pro rozhodnutí ve věci, označení důkazů k prokázání tvrzení a o návrh, čeho se domáhá, to je jak má soud rozhodnout. Zároveň žalobce poučil, že pokud žalobu v určené lhůtě požadovaným způsobem nedoplní, soud žalobu odmítne (§43 odst. 2 o.s.ř.). Podáním došlým soudu prvního stupně dne 23.1.2003 žalobce doplnil své podání označené jako „návrh na zrušení výzvy“ na „odvolání“. Požádal o prodloužení lhůty s tím, že pověřil zastoupením daňového poradce, jemuž předal podklady k řízení a podotkl, že dne 30.12.2002 mu bylo umožněno seznámení se spisem. Kromě doplnění údajů o postupu Finančního úřadu v H., Finančního úřadu pro P. a Finančního ředitelství zpochybnil správnost údajů o dostupnosti spisu a nově vznesl námitku promlčení nároku
na zaplacení částky požadované finančním úřadem.
Za uvedeného procesního stavu odvolací soud nepochybil v úvaze o nedostatku nezbytných náležitostí podání, kterými se zahajuje řízení a o důsledcích těchto nedostatků pro další postup v řízení ve smyslu ust. §43 odst. 2 o.s.ř. Přes obsahově správnou a postačující výzvu soudu prvního stupně k doplnění podání o požadované údaje (§43 odst. 1 o.s.ř.) adresovanou žalobci a jeho poučení o důsledcích nesplnění této výzvy, žalobce podání nedoplnil. V podobě, ve které žalobce předložil soudu k projednání podání obsahující návrh na zahájení řízení ve věci a k rozhodnutí o něm, nemohl toto podání z hlediska ust. §42 odst. 4, §43 odst. 1, §79 odst. 1 o.s.ř. obstát. Odvolací soud správně poukázal na ust. §43 odst. 2 o.s.ř. upravující postup soudů v případech, kdy přes výzvu soudu nebylo podání řádně opraveno nebo doplněno
a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat; právem podání žalobce jako neúplné, neurčité a nesrozumitelné v souladu s ust. §43 odst. 2 o.s.ř. odmítl.
Žalobce vytýkal, že o jeho žádosti na prodloužení lhůty k doplnění podání soud formálně nerozhodl, resp. žalobci nesdělil, jak bylo o jeho žádosti rozhodnuto. Namítaná okolnost se v rozhodnutí soudů nijak nepříznivě nepromítla. Žalobce nedoplnil podání o požadované údaje ve smyslu poučení soudu prvního stupně ohledně rozhodujících skutečností, a tak zůstalo nejasné, čeho se domáhá. Podání nedoplnil, ač mu v mezidobí bylo umožněno nahlédnout do příslušného spisu a přesto, že, jak uvedl, si vyžádal odbornou právní pomoc. Dovolací soud neshledal, že by řízení bylo postiženo jinou vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu ust. §242 odst. 3 o.s.ř.
Dovolání žalobce není podloženo žádným dovolacím důvodem přicházejícím v úvahu podle ust. §241a odst. 2d, §242 odst. 3 věta druhá o.s.ř. Po závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné, dovolací soud dovolání žalobce zamítl (§243b odst. 2 o.s.ř.).
Žalovanému, který by jako v dovolacím řízení úspěšný účastník měl právo
na náhradu nákladů řízení, náklady nevznikly, žalobce v dovolacím řízení neúspěšný, právo na náhradu nákladů tohoto řízení nemá (§142 odst. 1, §224 odst. 1, §243b odst. 5 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. září 2004
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu