Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 01.06.2004, sp. zn. 30 Cdo 2403/2003 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:30.CDO.2403.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:30.CDO.2403.2003.1
sp. zn. 30 Cdo 2403/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců Romana Fialy a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobkyně M. Š., zastoupené advokátkou, proti žalované H. Ž., o neúčinnost smluv, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 5 C 492/99, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. března 2003, č. j. 37 Co 36/2003-54, takto: I. Dovolání žalobkyně se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Blansku rozsudkem ze dne 20. března 2001, č. j. 5 C 492/99-24, určil, že ve výroku blíže označené darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 15. 2. 1999 jsou vůči žalobkyni právně neúčinné a žalované uložil nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 6.800,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. K odvolání žalované Krajský soud v Brně usnesením v záhlaví označeným rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil (výrok I.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II.) a rozhodl o vrácení soudního poplatku z odvolání žalované (výrok III.). Žalobkyně v podaném dovolání, směřujícím pouze do výroku II. usnesení odvolacího soudu, t.j. o nákladech řízení, vytýká odvolacímu soudu, že nesprávně posoudil skutkový a právní stav. Navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu ve výroku o nákladech řízení zrušil a věc mu (v tomto rozsahu) vrátil k dalšímu řízení. Jelikož řízení u soudu prvního stupně bylo dokončeno (a rozhodnutí soudů obou stupňů vydána) po 1. lednu 2001, uplatní se pro dovolací řízení – v souladu s body 1., 15. a 17., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2001. Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu účinné od 1. ledna 2001 přípustné, a to bez zřetele k povaze takového výroku, tedy bez ohledu na to, zda jde např. o měnící nebo potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení (srv. rozhodnutí č. 4, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, č. 1, roč. 2003, str. 16-17). Přípustnost dovolální proti usnesení upravují ustanovení §237 až 239 o. s. ř. Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam vyjmenovanými usneseními. Dovolání však není přípustné ani dle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. Dle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a/ jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Všem třem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé, jímž usnesení o nákladech řízení není. Pro úplnost lze dodat, že dle §237 odst. 1 písm. b/ a c/ o. s. ř. nemůže být dovolání v této věci přípustné i proto, že dovoláním napadený výrok nemá povahu potvrzujícího rozhodnutí odvolacího soudu. Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), dovolání odmítl (§243b odst. 5, §218 písm. c/ o. s. ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně, jako osoba, jejíž podání (dovolání) bylo odmítnuto, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalované v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 1. června 2004 JUDr. Karel Podolka, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/01/2004
Spisová značka:30 Cdo 2403/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:30.CDO.2403.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.
§218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20