ECLI:CZ:NS:2004:30.CDO.2557.2003.1
sp. zn. 30 Cdo 2557/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobkyně E. Č., zastoupené advokátem, proti žalovaným 1) P. Ch., 2) P. Ch., oba zastoupeni advokátem, a 3) A. U. J., s.r.o., zastoupené advokátem, o určení neplatnosti kupní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 9 C 47/99, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. srpna 2003, č. j. 23 Co 227/2003-246, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit třetí žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.575,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.
III. Žalobkyně a první žalovaný a druhá žalovaná nemají právo na vzájemnou náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského sodu v Praze v záhlaví označenému, jímž byl k jejímu odvolání potvrzen rozsudek Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 7. března 2003, č.j. 9 C 47/99-219, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o.s.ř.). Odvolací soud totiž posoudil dovolatelkou uvedenou právní otázku – zda má naléhavý právní zájem
na určení neplatnosti kupní smlouvy ve výroku rozsudku okresního soudu podrobně označené – v souladu s ustálenou judikaturou soudů, uvedenou jednak v odůvodnění rozsudku odvolacího soudu a dále viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.5.2001, sp. zn. 22 Cdo 494/2000, uveřejněný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vyd. nakladatelstvím Beck pod č. C 495, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR
ze dne 28.1.2003, sp. zn. 22 Cdo 1448/2001, a dovolací soud neshledává důvod se
od tohoto právního názoru odchýlit.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR proto dovolání žalobkyně – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení §243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Protože dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, je povinna ve smyslu ustanovení
§243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. nahradit žalovaným náklady, které v dovolacím řízení vynaložili k účelnému uplatňování nebo bránění práva.
Třetí žalovaná vynaložila v dovolacím řízení náklady na zastoupení advokátem. Vzhledem k tomu, že dovolací řízení v této věci bylo zahájeno (dovolání bylo podáno) po 1. 1. 2001, řídí se rozhodování o odměně za zastupování advokátem právními předpisy účinnými ode dne 1. 1. 2001 (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, body 1. a 10. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), tj. vyhláškou č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 49/2001 Sb. Z této vyhlášky (srov. její ustanovení §5 písm. b/, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1) vyplývá, že advokátu zastupujícímu v dané věci třetí žalovanou náleží odměna ve výši 2.500,- Kč
a paušální částka náhrad za jeden úkon právní služby ve výši 75,- Kč (srov. §13 odst. 3, §11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb.
a č. 484/2000 Sb.). Celkovou částku 2.575,- Kč je žalobkyně povinna zaplatit v zákonné lhůtě (§160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám advokáta, který třetí žalovanou v dovolacím řízení zastupoval (§149 odst. 1 o. s. ř.).
Prvnímu žalovanému a druhé žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly, proto bylo rozhodnuto, že tito žalovaní a žalobkyně na vzájemnou náhradu nákladů dovolacího řízení nemají právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. června 2004
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu