Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 01.04.2004, sp. zn. 30 Cdo 483/2004 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:30.CDO.483.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:30.CDO.483.2004.1
sp. zn. 30 Cdo 483/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci způsobilosti k právním úkonům M. A., za účasti A/ P. A., a B/ Okresního státního zastupitelství v Ostravě, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp.zn. Nc 1763/2002, o dovolání vyšetřované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. prosince 2003, č.j. 13 Co 1370/2003-44, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: Krajský soud v Ostravě usnesením v záhlaví označeným k odvolání vyšetřované usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 10. března 2003, č.j. Nc 1763/2002-27a, jímž bylo zahájeno řízení o zkoumání způsobilosti k právním úkonům vyšetřované (výrok odst. I.), jejím opatrovníkem ustanovena E. V., vyšší soudní úřednice Okresního soudu v Ostravě (výrok odst. II.), určen znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie (výrok odst. III.) a vymezen jeho úkol s povinností účastníků poskytnout znalci veškerou potřebnou součinnost a poučením o možnosti nařízení ústavního vyšetření a uložení pořádkového opatření (výrok odst. IV.), v napadené části, tj. v odstavci II. výroku (o ustanovení opatrovníka) potvrdil. Proti tomuto usnesení podala vyšetřovaná dovolání. Nejvyšší soud České republiky, který jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) věc projednal bez jednání (243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.). Přípustnost dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu upravuje o.s.ř. v ustanoveních §237, §238, §238a a §239 o.s.ř. Podle §237 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, a/ jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán prvním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmene b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; podle odst. 2 písm. b) dovolání podle odst. 1 není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení. Podle §238 o.s.ř. dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jimž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto a/ o žalobě na obnovu řízení, b/ o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§235h odst. 1 věta druhá); ustanovení §237 platí obdobně. Podle §238a o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jimž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto a/ ve věci konkursu a vyrovnání, b/ o žalobě pro zmatečnost, c/ o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, d/ ve věci zastavení výkonu rozhodnutí, e/ ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, f/ o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí, g/ o povinnostech vydražitele uvedeného v §336m odst. 2 (§226n) a v §338za odst. 2; ustanovení §237 odst. 1 a 3 platí obdobně. Podle §239 o.s.ř. dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo a/ rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží, b/ v průběhu odvolacího řízení podle §107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2), a též proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§75a). Usnesení odvolacího soudu, jimž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o ustanovení opatrovníka vyšetřované pro řízení o způsobilosti k právním úkonům podle §187 odst. 1 o.s.ř., není rozhodnutím ve věci samé; nepřichází proto v úvahu přípustnost dovolání podle §237 o.s.ř. Rovněž tak nejde ani o žádnou z věcí vyjmenovaných v §238, §238a a §239 o.s.ř., jež by přípustnost dovolání zakládaly. Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž z vyložených důvodů dovolání není přípustné, dovolacímu soudu nezbylo, než je odmítnout, aniž by se mohl zabývat jeho důvodností [§234b odst. 5, 6 části věty za středníkem, §218 písm. c) o.s.ř.]. Z téhož důvodu nebylo ani třeba odstranit nedostatek povinného zastoupení dovolatelky (§241b odst. 2 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle o.s.ř. V Brně dne 1. dubna 2004 JUDr. Karel Podolka, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/01/2004
Spisová značka:30 Cdo 483/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:30.CDO.483.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§218 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20