ECLI:CZ:NS:2004:30.CDO.653.2003.1
sp. zn. 30 Cdo 653/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci navrhovatele M. S., proti Ministerstvu obrany, Praha 6, Tychonova 1, o výsluhový příspěvek, vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 7 A 36/2000, o dovolání navrhovatele proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. listopadu 2002, č.j. 7 A 36/2000-22, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze rozsudkem v záhlaví označeným k opravnému prostředku navrhovatele potvrdil rozhodnutí Ministerstva obrany, finanční sekce, odboru finančního zabezpečení, ze dne 31.1.2000, č.j. 45/3-1940/2000-0FZ0, kterým bylo rozhodnuto způsobem ve výroku podrobně uvedeným o jeho odvolání proti rozhodnutí Vojenského úřadu sociálního zabezpečení v Praze ze dne 3.1.2000, č.j. 400621/762/403, jímž mu byl od 1. dubna 1995 přiznán výsluhový příspěvek v částce 5.145,- Kč, s tím, že jeho výplata náleží od 1. prosince 1996 do 20. června 1997, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Proti tomuto rozsudku podal dne 5.2.2003 navrhovatel dovolání, jímž se domáhá zrušení označeného rozhodnutí Ministerstva obrany, finanční sekce, odboru finančního zabezpečení, ze dne 31. ledna 2000.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci bez jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) dospěl k závěru, že podanému dovolání nelze vyhovět.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
V této věci nerozhodoval Vrchní sud v Praze jako odvolací soud, nýbrž jako soud věcně příslušný k přezkoumání rozhodnutí uvedeného správního orgánu podle části páté o.s.ř. platné do 31.12.2002 označené jako Správní soudnictví, podle §246 odst. 2 a §250l a násl. o.s.ř. Pro rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů platilo ust. §250s o.s.ř., podle něhož proti rozhodnutí soudu (jenž rozhodoval o opravném prostředku proti rozhodnutí správního orgánu) nejsou – s výjimkou věcí důchodového pojištění a důchodového zabezpečení, kde bylo možno podat proti rozhodnutí krajského soudu odvolání, o němž rozhodne vrchní soud v řízení podle čtvrté části tohoto zákona; dovolání bylo přípustné za podmínek stanovených v čtvrté části tohoto zákona (o něž se v dané věci ovšem nejedná, neboť tu krajský soud nerozhodoval) – přípustné opravné prostředky.
Tato dosavadní úprava správního soudnictví byla s účinností od 1.1.2003 zákonem č. 151/2002 Sb. nahrazena novu úpravou části páté o.s.ř. upravující řízení
ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem (§244 až 250l o.s.ř.).
Podle §3 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, účinného
od 1.1.2003 (§135 cit. zákona), od uvedeného data ve správním soudnictví jednají a rozhodují krajské soudy a Nejvyšší správní soud.
Protože v přechodných ustanovených zákona č. 151/2002 Sb. (čl. XXV) ani zákona č. 150/2002 Sb. není nic jiného stanoveno, není k projednání dovolání proti rozhodnutím vrchních soudů ve věcech opravných prostředků proti rozhodnutím správních orgánů, podaným po 1.1.2003, upravena ani funkční příslušnost Nejvyššího soudu. Tím, že navrhovatel dovolání přesto podal, uvedenou podmínku dovolacího řízení zcela pominul. Nedostatek funkční příslušnosti je však neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení. Řízení o takovém dovolání, které označenou vadou trpí, proto nelze než podle §104 odst. 1 o.s.ř. zastavit (§243c o.s.ř.). Povolán k takovému rozhodnutí je Nejvyšší soud, který je nejen vrcholným orgánem soustavy obecných soudů, ale též tím soudním orgánem, který je k rozhodnutí o dovolání příslušným
(srv. též rozhodnutí č. 75 ročník 2001 časopisu Soudní judikatura, č. 7, str. 320
a následující).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn tím, že navrhovatel, který z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení muselo být zastaveno, na náhradu svých nákladů nemá právo a Ministerstvu obrany v daném stadiu řízení žádné náklady nevznikly (§243b odst. 5, §146 odst. 2 věta první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. května 2004
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu