ECLI:CZ:NS:2004:30.CDO.846.2003.1
sp. zn. 30 Cdo 846/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobců A) J. K., B) L. K., proti žalovanému Krajskému úřadu s. k., o dodatečné povolení stavebních úprav, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 44 Ca 56/2002, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. října 2002, č.j. 44 Ca 56/2002-23, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze rozsudkem v záhlaví označeným zamítl žalobu, jíž se žalobci domáhali zrušení rozhodnutí, jímž Okresní úřad v K., referát regionálního rozvoje zamítl odvolání žalobců a napadené rozhodnutí Magistrátu města K. – odboru výstavby, č.j. Výst. 5549/01-ČK-330 ze dne 13.12.2001, kterým dodatečně povolil v něm blíže označené stavební úpravy domu, i s návrhem na odložení vykonatelnosti rozhodnutí a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.
Proti tomuto rozsudku podali dne 14.1.2003 žalobci dovolání, jímž se domáhají zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci bez jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) dospěl k závěru, že žalobci podanému dovolání nelze vyhovět.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
V této věci ovšem nerozhodoval Krajský soud v Praze jako odvolací soud, nýbrž jako věcně příslušný soud k přezkoumání rozhodnutí uvedeného správního orgánu podle části páté o.s.ř. platné do 31.12.2002 označené jako Správní soudnictví, podle §246 odst. 1 a §247 a násl. o.s.ř. Pro rozhodování o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů platilo ust. §250j odst. 4 o.s.ř., podle něhož proti rozhodnutí soudu (jenž rozhodoval o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu) není přípustný opravný prostředek.
Tato dosavadní úprava správního soudnictví byla s účinností od 1.1.2003 zákonem č. 151/2002 Sb. nahrazena novou úpravou části páté o.s.ř. upravující řízení
ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem (§244 až 250l o.s.ř.).
Podle §3 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, účinného od 1.1.2003 (§135 cit. zákona), od uvedeného data ve správním soudnictví jednají a rozhodují krajské soudy a Nejvyšší správní soud.
Protože v přechodných ustanoveních zákona č. 151/2002 Sb. (čl. XXV) ani zákona č. 150/2002 Sb. není nic jiného stanoveno, není k projednání dovolání proti rozhodnutím krajských soudů ve věcech žalob proti rozhodnutím správních orgánů podle §246 odst. 1 a §247 a násl. o.s.ř. ve správním soudnictví, podaným po 1.1.2003, upravena ani funkční příslušnost Nejvyššího soudu. Tím, že žalobci dovolání přesto podali, uvedenou podmínku dovolacího řízení zcela pominuli. Nedostatek funkční příslušnosti je však neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení. Řízení o takovém dovolání, které označenou vadou trpí, proto nelze než podle §104 odst. 1 o.s.ř. zastavit (§243c o.s.ř.). Povolán k takovému rozhodnutí je Nejvyšší soud, který je nejen vrcholným článkem soustavy obecných soudů, ale též tím soudním orgánem, který je k rozhodnutí o dovolání příslušným (srv. též rozhodnutí č. 75 ročník 2001 časopisu Soudní judikatura, č. 7, str. 320 a následující).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn tím, že žalobci, kteří z procesního hlediska zavinili, že dovolací řízení muselo být zastaveno, na náhradu svých nákladů nemají právo a žalovanému v daném stádiu řízení náklady nevznikly
(§243b odst. 5, §146 odst. 2 věta první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. dubna 2004
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu