Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.09.2004, sp. zn. 30 Cdo 991/2004 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:30.CDO.991.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:30.CDO.991.2004.1
sp. zn. 30 Cdo 991/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobce M. K., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) Magistrátu h. m. P., 2) D. d., 3) D. d. a 4) D. d., o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 37 C 38/2002, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. ledna 2003, č.j. 1 Co 240/2002-32, takto: I. Dovolání žalobce se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 31. ledna 2003, č.j. 1 Co 240/2002-32 potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. července 2002, č.j. 37 C 38/2002-25, kterým bylo řízení v označené věci zastaveno a současně žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Odvolací soud dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Svoje rozhodnutí odůvodnil především odkazem na ustanovení §104 a §103 občanského soudního řádu (dále jen \"o.s.ř.\") ve spojení s ustanovením §19 téhož zákona a §18 odst. 2 občanského zákoníku. Připomněl, že v posuzované věci žalobcem označení žalovaní, t.j. Magistrát h. m. P., a jím řízené organizace nemají způsobilost být účastníky řízení. Tato procesní situace proto vedla k zastavení daného řízení podle ustanovení §104 odst. 1 věty první o.s.ř. Uvedené rozhodnutí odvolacího soudu bylo žalobci doručeno dne 24. března 2003 a téhož dne nabylo právní moci. Proti tomuto usnesení Vrchního soudu v Praze podal žalobce dne 21. května 2003 včasné dovolání. Jako důvod především uvádí, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.) a současně, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.). Dovolatel ve svém dovolání zejména připomíná, že v posuzované věci jde o porušování lidských práv, porušování zákonů a okrádání obyvatel domova důchodců, o nehospodárné hospodaření, korupci a neřešení případů, na něž žalobce upozornil. Především pak žádá, aby další jednání proběhlo v D. d. v P., aby se jej mohli účastnit i obyvatelé tohoto domova. I další obsah dovolání se pak zabývá výhradami žalobce vůči domovu důchodců i vůči prvnímu žalovanému. Dovolatel navrhl, aby napadené rozhodnutí odvolacího soudu (stejně tak jako usnesení soudu prvního stupně) bylo zrušeno, a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení. K podanému dovolání nebylo podáno vyjádření. Po zjištění, že dovolání bylo v posuzované věci podáno včas, oprávněným účastníkem řízení, (§240 odst. 1, §241 odst. 1 o.s.ř.), se dovolací soud zabýval dále především otázkou možné přípustnosti tohoto dovolání s pozitivním závěrem (§239 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.). Dále pak uvážil, že dovolání je charakterizováno obsahovými i formálními znaky požadovanými ustanovením §241a odst. 1 o.s.ř., přičemž vychází z dovolacích důvodů podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. Dovolací soud poté přezkoumal napadené usnesení Vrchního soudu v Praze v souladu s ustanovením §242 odst. 1 až 3 o.s.ř. a dospěl k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu je třeba považovat za správné (§243b odst. 2 o.s.ř.). V daném případě dovolatel ve svém dovolání, jehož obsahem je dovolací soud vázán, exponuje v obecné rovině okolnosti jeho sporu s žalovanými. Nikterak však případně nepolemizuje s právními důvody, které byly podkladem vlastního rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení v této věci podle ustanovení §104 odst. 1 o.s.ř. Protože dovolací soud současně tyto důvody shledává přiléhavými a v souladu s výše zmíněnou právní úpravou, dovolacímu soudu tak nezbylo, než toto dovolání podle ustanovení §243b odst. 2 o.s.ř. zamítnout. Dovolací soud rozhodoval, aniž nařídil jednání (§243a odst. 1 o.s.ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 a §142 odst. 1 o.s.ř., když v dovolacím řízení dovolatel neměl úspěch, zatímco žalovaným v něm žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 16. září 2004 JUDr. Pavel Pavlík, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/16/2004
Spisová značka:30 Cdo 991/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:30.CDO.991.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§104 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20