ECLI:CZ:NS:2004:30.ND.153.2004.1
sp. zn. 30 Nd 153/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobce J. H., proti žalovaným 1) Ministerstvu zemědělství ČR – P. ú., 2) Z. d. T. a 3) P. f., o určení neplatnosti rozhodnutí, schválení dohody a určení vlastnictví nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp.zn. 26 C 239/2003, o přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc, vedená u Okresního soudu v Olomouci pod sp.zn. 26 C 239/2003, se nepřikazuje Okresnímu soudu v Karlových Varech.
Odůvodnění:
Žalobce navrhuje přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Karlových Varech, v jehož obvodu bydlí, neboť je úplně slepý s potřebou stálého doprovodu a doprava k soudu v místě bydliště je pro něho snazší.
Druhý žalovaný s návrhem nesouhlasí z ekonomických důvodů; ostatní žalovaní se nevyjádřili.
Podle §12 odst. 2 o.s.ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odst. 2 též k důvodu,
pro který by měla být věc přikázána (§12 odst. 3 o.s.ř.).
Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o.s.ř. je typicky existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat (v daném případě místní příslušnost stanovená §84 a §85 odst. 3 o.s.ř.), je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15.11.2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by tak mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu.
O takový případ se v projednávané věci nejedná. Důvodem, aby věc byla přikázána soudu, v jehož obvodu bydlí žalobce, nemohou být bez dalšího pouze jeho zdravotní poměry, nýbrž takové okolnosti, z nichž lze spolehlivě dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána hospodárněji a rychleji. Neumožní-li žalobci jeho sociální poměry účast při jednání u místně příslušného soudu, nic nebrání
tomu, aby byl v projednávané věci vyslechnut a s provedenými důkazy seznámen prostřednictvím dožádaného soudu (§122 odst. 2 o.s.ř.). Ostatně právě takto byl žalobce již vyslechnut u dožádaného Okresního soudu v Karlových Varech dne 12. července 2004, jak plyne z obsahu protokolu tohoto soudu na č.l. 46 spisu.
Přikázáním věci Okresnímu soudu v Karlových Varech, v jehož obvodu žalobce bydlí, by nebylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího a ani po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci.
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu v Karlových Varech podle §12 odst. 2 o.s.ř. nemohl vyhovět.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 8. září 2004
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu