ECLI:CZ:NS:2004:30.ND.158.2004.1
sp. zn. 30 Nd 158/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobce Stavebního bytového družstva S., zastoupeného advokátem, proti žalované J. B., o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.zn. 39 C 51/2000, o přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc, vedená u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.zn. 39 C 51/2000, se nepřikazuje Městskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Žalovaná navrhuje přikázání věci z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Brně, neboť k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 nemá důvěru a byla jeho rozhodnutími několikrát vážně poškozena, protože postupoval nesprávně. Poukazuje na to, že usnesením Nejvyššího soudu sp.zn. 149/99 bylo v jiné věci jejímu návrhu na přikázání věci jinému soudu vyhověno.
Žalobce s návrhem nesouhlasí, neboť žádné vážné důvody pro delegaci věci jinému soudu neexistují a důvody žalované pro nedůvěru Obvodnímu soudu pro Prahu 4 jsou navíc nepravdivé.
Podle ust. §12 odst. 2 o.s.ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Z důvodu vhodnosti lze věc přikázat k projednání a rozhodnutí jinému soudu zejména tehdy, nasvědčují-li okolnosti případu, a to ať již na straně účastníků nebo vyplývající z okolností věci (předmětu řízení apod.), že jiný soud věc projedná
a rozhodne rychleji a hospodárněji.
Důvody vedoucí k odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik závažné, aby odůvodňovaly výjimku z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
Z obsahu spisu nevyplývá (žalovaná ostatně ani netvrdí), že by zde byly dány okolnosti, pro něž by byl dán závěr o tom, že u Městského soudu v Brně by byla věc rychleji a hospodárněji projednána, popř. že by byly dány takové mimořádné poměry účastníků řízení, které by takový závěr opodstatňovaly. Takovým důvodem nemůže být ani to, že řízení u soudu probíhá způsobem, který nedopovídá představám účastníka řízení. Na tomto závěru nemůže ničeho měnit ani fakt, že v jiné věci (ve věci úpravy způsobilosti k právním úkonům žalované) Nejvyšší soud v Brně usnesením ze dne
12. května 1999, sp.zn. 5 Nd 149/99, rozhodl tak, že věc přikázal k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně, a to již proto, že – jak spolehlivě plyne z odůvodnění usnesení – šlo o návrh, jemuž nikdo neodporoval, takže nebylo ani třeba usnesení odůvodnit.
Nejvyšší soud vzhledem k důvodu uvedenému v žádosti žalovaná o přikázání věci jinému soudu než soudu příslušnému, neshledal, že by se jednalo o takové okolnosti na straně účastníka, které by dostatečně odůvodňovaly prokázání věci jinému soudu ve smyslu ust. §12 odst. 2 o.s.ř. Nejvyšší soud proto návrhu žalované
na přikázání věci jinému soudu nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. září 2004
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu