ECLI:CZ:NS:2004:30.ND.161.2004.1
sp. zn. 30 Nd 161/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobkyně Ing. L. M., zastoupené advokátkou, proti žalované E., spol. s r.o., zastoupené advokátem, o náhradu mzdy, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp.zn. 6 C 70/2001, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc, vedená u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp.zn. 6 C 70/2001 se nepřikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 6.
Odůvodnění:
Žalobkyně navrhuje přikázání věci z důvodu vhodnosti Obvodnímu soudu pro Prahu 6, neboť žalovaný změnil sídlo, jež nyní leží v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 6. Oba účastníci tak sídlí v Praze. Navrhovaný postup bude hospodárnější, protože bude nutno provést další důkazy, jejichž provedení je závislé na osobní účasti žalobkyně a při projednávání věci u Okresního soudu v Novém Jičíně je tak provádění důkazů „takřka nemožné“. O „přeložení“ do Prahy má zájem „především z finančních důvodů, ale i vzhledem k délce trvání soudního řízení (od roku 1996)“.
Žalovaná s návrhem nesouhlasí zejména proto, že Okresní soud v Novém Jičíně věc projednává od samého počátku a je tedy zcela podstatně obeznámen s věcí. Žalobkyně s náklady řízení musela počítat a změna sídla soudu by naopak zvýšila náklady žalované a jejího právního zástupce, tedy na hospodárnost řízení by to žádného vlivu nemělo. Nesdílí názor o potřebě dalšího dokazování, neboť žádné další důkazy, významné pro posouzení věci, navrženy nebyly.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.).
Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je typicky existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přihlédnout lze i k mimořádným poměrům účastníků řízení, jejichž uvážení nebude na úkor postavení dalších účastníků. Úvaha soudu, rozhodujícího o delegaci, musí přitom zahrnovat i dosavadní výsledky řízení; delegace zpravidla nebude vhodná např. v případech, kdy příslušný soud již provedl podstatnou část dokazování. Přikázání věci by proto mělo přicházet v úvahu jen v závažných případech, které takovýto zásah do zákonem stanovené příslušnosti soudů odůvodňují.
Důvod pro postup podle §12 odst. 2 o.s.ř., který uvedla žalobkyně, neshledal Nejvyšší soud postačujícím, neboť pouhá skutečnost, že nastala změna v místě sídla žalované a že oba účastníci sídlí v Praze takovouto závažnou okolnost nepředstavuje.
Příslušnost k projednání věci Okresním soudem v Novém Jičíně byla založena ustanoveními §84 a §85 odst. 3 o.s.ř., tedy sídlem žalované. Z obsahu spisu však nevyplývá existence takových okolností, pro něž by byl dán spolehlivý závěr o tom, že
u Obvodního soudu pro Prahu 6 by byla věc rychleji a hospodárněji projednána, popř. že by zde byly dány takové mimořádné poměry účastníků, jež by takový závěr opodstatňovaly.
Z dosavadních výsledků naopak vyplývá, že ve věci, vyloučené z původního řízení u Okresního soudu v Novém Jičíně, vedeného pod sp.zn. 11 C 112/96, rozsudkem tohoto soudu ze dne 24. května 2000, byl vydán rozsudek ze dne 14. května 2003, č.j.
6 C 70/2001-54, jímž byla žaloba zamítnuta a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Tento rozsudek byl pak rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. března 2004, č.j. 16 Co 317/2003-86, zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Z odůvodnění plyne, že soud prvního stupně krom jediného ostatní provedené důkazy nehodnotil, popř. vyhodnotil nesprávně. Bylo mu proto uloženo zabývat se všemi důkazy, které byly ve věci provedeny ve smyslu §132 o.s.ř. Je tedy zřejmé, že Okresní soud v Novém Jičíně během řízení provedl dokazování, jež má nyní vyhodnotit zákonem předepsaným způsobem. Již z tohoto důvodu se delegace věci nemůže jevit vhodnou.
Na tomto závěru nemůže ničeho měnit ani žalobkynin poukaz na délku soudního řízení a finanční důvody. Neumožní-li žalobkyni její sociální poměry účast při jednání
u Okresního soudu v Novém Jičíně, nic nebrání tomu, aby byla v projednávané věci vyslechnuta a s provedenými důkazy seznámena prostřednictvím dožádaného soudu příslušného podle místa jejího bydliště (§122 odst. 2 o.s.ř.). Ostatně právě takto byla žalobkyně již vyslechnuta u dožádaného Obvodního soudu pro Prahu 4 dne 4. dubna 2002, jak plyne z obsahu protokolu tohoto soudu na č.l. 31 spisu.
V posuzovaném případě Nejvyšší soud České republiky tudíž neshledal existenci takových závažných okolností, jež by odůvodňovaly přikázání věci jinému než dosavadnímu příslušnému soudu. Návrh žalobkyně na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 6 proto neshledal důvodným a tedy mu nevyhověl (§12 odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 16. září 2004
JUDr. Karl Podolka, v. r.
předseda senátu