ECLI:CZ:NS:2004:30.ND.162.2004.1
sp. zn. 30 Nd 162/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobce I. D., zastoupeného advokátkou, proti žalované O. M. s.r.o., zastoupené advokátem, o odškodnění pracovního úrazu, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 11 C 60/2004, o přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc, vedená u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 11 C 60/2004,
se nepřikazuje Okresnímu soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
Okresní soud Plzeň-město navrhuje přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti, neboť bydliště žalobce leží v obvodu Okresního soudu v Ostravě, také ke vzniku úrazu mělo dojít v obvodu tohoto soudu a ve věci bude třeba provést výslech bývalé družky žalobce, která má také bydliště v Ostravě. Má zato, že s ohledem na zásadu přímosti je vhodnější, aby důkaz minimálně výslechem obou označených osob provedl soud, který bude meritorně rozhodovat, než tyto důkazy provádět prostřednictvím dožádaného soudu. Lze přitom předpokládat i potřebu provedení dalších důkazů vázaných na místo vzniku škody. Dodává, že příslušnost soudu podle místa vzniku škody navíc jako na výběr danou umožňuje i §87 písm. b) o.s.ř.
Žalobce uvedl, že u něho nejsou překážky, pro které by věc nemohl projednat Okresní soud v Ostravě.
Žalovaná s přikázáním věci Okresnímu soudu v Ostravě nesouhlasí. Poukazuje na poměrně velkou vzdálenost, jež bude jednání komplikovat. Žalovaná má sídlo v Plzni a tamtéž mají bydliště i téměř všichni svědci, jejichž výslech bude žalovaná patrně navrhovat, přičemž nutnost navržení výslechu těchto svědků jednoznačně vyplyne až po žalobcově výslechu. Jednání ve věci se uskuteční s největší pravděpodobností několikráte, zatímco výslech žalobce či jeho bývalé družky může proběhnout pouze při jediném jednání, k němuž se oba mohou bez problémů dostavit k Okresnímu soudu Plzeň-město či je možno provést jejich výslech prostřednictvím soudu dožádaného.
Podle §12 odst. 2 o.s.ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odst. 2 též k důvodu,
pro který by měla být věc přikázána (§12 odst. 3 o.s.ř.).
Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o.s.ř. je typicky existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat (v daném případě místní příslušnost stanovená §84 a §85 odst. 3 o.s.ř.), je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15.11.2001, sp.zn. I. ÚS 144/2000).
K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by tak mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu.
O takový případ se v projednávané věci nejedná. Důvodem, aby věc byla přikázána soudu, v jehož obvodu bydlí žalobce a svědkyně, nemůže být toliko jejich bydliště, nýbrž takové okolnosti, z nichž lze spolehlivě dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána hospodárněji a rychleji. Ani Okresní soud Plzeň-město netvrdí, že by zde byly takové okolnosti, které by bránily tomu, aby se žalobce i označená svědkyně mohli dostavit k tomuto soudu, nehledě na to, že v takovém případě je možno žalobce i svědkyni vyslechnout prostřednictvím dožádaného soudu podle místa jejich bydliště, jak na to správně poukazuje žalovaná.
Na tomto závěru nemůže ničeho měnit ani odkaz na místo vzniku škody v obvodu Okresního soudu v Ostravě a na §87 písm. b) o.s.ř., podle něhož je vedle obecného soudu žalovaného, popř. soudu uvedeného v §85a, k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody; volba takového soudu příslušela žalobci, avšak ten ji neučinil a žalobu podal Okresnímu soudu příslušnému podle §84 a §85 odst. 3 o.s.ř.
Přikázáním věci Okresnímu soudu v Ostravě, byť v jeho obvodu bydlí žalobce
a jedna svědkyně a došlo zde ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, by v daném případě nebylo docíleno spolehlivého závěru o tom, že jím bude dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího a ani po skutkové stránce důkladnějšího projednání věci.
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě podle §12 odst. 2 o.s.ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. září 2004
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu