ECLI:CZ:NS:2004:32.OD.74.2003.1
sp. zn. 32 Od 74/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně M. R. s.r.o., zastoupené, advokátem, proti žalované H. M., o zaplacení 80.000,- Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 51 C 30/2002, o návrhu žalované na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 51 C 30/2002 se Okresnímu soudu v Mělníku nepřikazuje.
Odůvodnění:
U Městského soudu v Brně bylo dne 15. 8. 2002 zahájeno řízení o zaplacení 80.000,- Kč, v záhlaví označené věci.
Žalovaná dne 18. 7. 2003 podala návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Mělníku, s tím, že tento soud je v současné době místně příslušný ve vztahu k jejímu trvalému pobytu. Dále žalovaná poukazuje na svůj špatný zdravotní stav a pokročilý věk. Zároveň žalovaná žádá, aby řízení před Městským soudem v Brně probíhalo bez její přítomnosti, prostřednictvím jejího pověřeného zástupce.
Žalobkyně vzhledem k jejímu sídlu, sídlu právního zástupce a zdravotnímu stavu žalované nemá proti delegaci vhodné k Okresnímu soudu v Mělníku, námitek.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Městskému soudu v Brně) a Okresnímu soudu v Mělníku, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalované na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V daném případě sice jsou na straně žalované okolnosti způsobilé odůvodnit přikázání věci (její zdravotní stav), na druhé straně však existují také, a to nikoli nevýznamné, důvody, pro něž by řízení naopak mělo proběhnout před dosavadním procesním soudem (soud již ve věci jednal a prováděl dokazování, přikázání věci se tak zdá být z tohoto pohledu nehospodárné a z pohledu rozpracovanosti jej může spíše prodloužit, taktéž žalovaná sama navrhuje, aby řízení probíhalo bez její přítomnosti a odkazuje na zastoupení H. M., která ji zastupovala již na prvním jednání ve věci). Za tohoto stavu – a při respektování výše uvedeného ústavního principu – dospěl Nejvyšší soud, přihlížeje též k možnostem, jež skýtá ustanovení §39 o. s. ř. upravující institut tzv. dožádání, k závěru uvedenému ve výroku tohoto usnesení.
Nejvyšší soud tedy důvody pro přikázání věci jinému soudu podle §12 odst. 2 o. s. ř. neshledal a návrhu žalované nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 14. ledna 2004
JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.
předseda senátu