ECLI:CZ:NS:2004:32.ODO.1073.2003.1
sp. zn. 32 Odo 1073/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobců a) L. J. a b) J. J., obou zastoupených, advokátem, proti žalovaným 1. K. H., a 2. A. K., o zaplacení částky 133 257,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 13 C 43/2001, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. února 2003 č. j. 11 Co 548/2002-79, ve znění opravného usnesení ze dne 29. srpna 2003 č. j. 11 Co 548/2002-90, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem ze dne 16. října 2001 č. j. 13 C 43/2001-34, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 21. května 2002 č. j. 13 C 43/2001-54 a usnesení ze dne 22. května 2002 č. j. 13 C 43/2001-55, uložil žalovaným zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 133 257,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11 % z částky 150 000 Kč za dobu od 1.1. 2001 do 30. 9. 2001, z částky 143 257,20 Kč za dobu od 1. 10. 2001 do 15. 10 2001 a z částky 133 257,20 Kč za dobu od 16. 10. 2001 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Proti rozsudku soudu prvního stupně podali žalovaní odvolání a žalobci poté vzali žalobu v celém rozsahu zpět. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 28. února 2003 č. j. 11 Co 548/2002-79, ve znění opravného usnesení ze dne 29. srpna 2003 č. j. 11 Co 548/2002-90, rozsudek soudu prvního stupně zrušil, řízení zastavil, rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a uložil žalovaným, aby zaplatili žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 24 790 Kč. Současně odmítl odvolání proti doplňujícímu rozsudku ze dne 21. května 2002 č. j. 13 C 43/2001-54.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání, v němž označili rozhodnutí odvolacího soudu za právně vadné. Z obsahu jejich dovolání je však zřejmé, že směřuje pouze proti výroku odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně. Žalobci totiž spatřují nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu pouze v tom, že odvolací soud rozhodoval o nákladech řízení před soudem prvního stupně, přestože k tomu nebyl oprávněn, neboť řízení zastavil. Jeho postup byl proto dle názoru dovolatelů v rozporu s §224 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého soud rozhoduje také o nákladech řízení u soudu prvního stupně pouze za situace, změní-li odvolací soud rozhodnutí. Dovolatelé současně poukázali na své procesní stanovisko v odvolacím řízení, kdy při zpětvzetí žaloby navrhovali, aby byl napadený rozsudek v části týkající se nákladů řízení potvrzen. Dovolatelé navrhli, aby Nejvyšší soud ČR usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil zpět odvolacímu soudu k novému rozhodnutí.
Dovolání v dané věci není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Proti usnesení odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek stanovených v §237 o. s. ř., pokud bylo odvolacím soudem rozhodováno ve věci samé. O takový případ se v této věci nejedná.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu je dále přípustné podle §238 o. s. ř., musí se však jednat o usnesení odvolacího soudu, kterým odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení nebo o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí po povolení obnovy řízení. V dalších taxativně vymezených věcech (např. ve věci konkurzu a vyrovnání, ve věci výkonu rozhodnutí, apod.) je dovolání přípustné podle §238a o. s. ř. Z žádného ustanovení (a to ani z ustanovení §239 o. s. ř.) však nevyplývá přípustnost dovolání proti výroku o náhradě nákladů řízení. Za této situace je nepochybné, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobců podle ustanovení §243b odst. 5, věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5, věty první ve spojení s §224 odst. 1 a §151 odst. 1 věty před středníkem a §142 odst. 1 o. s. ř., když žalobci nebyli v dovolacím řízení úspěšní a žalovaným žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. února 2004
JUDr. Zdeněk Des,v.r. předseda senátu