ECLI:CZ:NS:2004:32.ODO.1111.2003.1
sp. zn. 32 Odo 1111/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně K. CS, spol. s r.o., proti žalovanému H. z. s. m. O., o zaplacení 7,102.003,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 38 C 183/96, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. prosince 1999, č.j. 15 Co 738/99-61, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 27. dubna 1999, č.j. 38 C 183/96-35, kterým Okresní soud v Ostravě zamítl žalobu o 7,102.003,20 Kč s příslušenstvím a uložil žalobci zaplatit žalovanému náklady řízení (výrok I.). Odvolací soud dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.) a nevyhověl návrhu žalobkyně na připuštění dovolání (výrok III.).
Rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu napadla žalobkyně dne 15. června 2000 dovoláním. Uvedla, že ho podává „z důvodů uvedených v ustanovení §241 odst. 3 písm. b), c), d) občanského soudního řádu a dále ve vztahu k ustanovení §239 odst. 2 o. s. ř., stejně tak z důvodů přípustnosti zkoumaných dovolacím soudem z moci úřední“, a že toto své podání dodatečně doplní v přiměřené lhůtě, popřípadě ve lhůtě stanovené soudem prvního stupně. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 29. července 2003, čj. 38 C 183/96-95, a usnesením ze dne 29. července 2003, č.j. 38 C 183/96-96, doručenými dne 4. srpna 2003 (srov. doručenky na č.l. 97 verte) - ve shodě s ustanoveními §42 odst. 4 a §241 odst. 2 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) – vyzval dovolatelku, aby do deseti dnů od doručení usnesení odstranila vadu dovolání spočívající v tom, že dovolání neobsahovalo konkrétní vymezení dovolacích důvodů. Současně ji poučil, jakým způsobem má vadu dovolání odstranit a upozornil ji rovněž na následky spojené s řádným nedoplněním podání ve stanovené době.
Podle bodu 17., hlavy I, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001).
Podle ustanovení §241 odst. 2 věty první o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá. Podle odstavce 3 téhož ustanovení pak lze dovolání podat jen z toho důvodu, že v řízení došlo k vadám uvedeným v §237 o. s. ř. [písm. a)], řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [písm. b)], rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování [písm. c)], nebo že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [písm. d].
Podle ustanovení §43 odst. 1 o. s. ř., jež je v dovolacím řízení použitelné ve shodě s ustanovením §243c o. s. ř., předseda senátu vyzve účastníky, aby nesprávné nebo neúplné podání bylo opraveno nebo doplněno. Poučuje účastníky také, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Podle odstavce 2, není-li přes výzvu předsedy senátu podání opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení zastaví. O těchto následcích musí být účastník poučen.
Tak tomu bylo i v posuzovaném případě.
Dovolatelka vady dovolání neodstranila, ač byla o procesních následcích, jež z její nečinnosti plynou, řádně poučena. Jelikož rozhodnutí odvolacího soudu lze zásadně přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.) a dovolání jakékoli důvody postrádá, nelze v dovolacím řízení pro tyto obsahové nedostatky podání pokračovat. Takové dovolání nelze projednat, protože na jeho základě je rozhodnutí věcně nepřezkoumatelné. Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle §43 odst. 2 a §243c o. s. ř. zastavil.
Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, účastníkům však ve stadiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 2 věty první, §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 22. června 2004
JUDr. Miroslav Gallus,v.r.
předseda senátu