ECLI:CZ:NS:2004:32.ODO.1123.2003.1
sp. zn. 32 Odo 1123/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobce S. Z., zastoupeného, advokátem, proti žalované … pojišťovně, a. s., o zaplacení 137 600 Kč, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 23 Cm 667/96, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. června 2003 č. j. 9 Cmo 184/2003 - 159, takto:
Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. června 2003 č. j. 9 Cmo 184/2003 - 159 v potvrzujícím výroku ve věci samé (druhá věta výroku I) a ve výroku o nákladech odvolacího řízení (výrok II) a rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 11. února 2003 č. j. 23 Cm 667/96 - 129, pokud jím bylo rozhodnuto ve výroku II., že se žaloba v rozsahu částky 137 600 Kč zamítá a pokud jím bylo rozhodnuto ve výroku III. o náhradě nákladů řízení, se zrušují a věc se vrací v tomto rozsahu Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 11. února 2003 č. j. 23 Cm 667/96 - 129 uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s 3 % úrokem z prodlení od 23. 3. 1994 do 15. 7. 1994 a se 17 % úrokem z prodlení od 16. 7. 1994 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení 137 600 Kč (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.). Vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne 24. 3. 1993 pojistnou smlouvu č. … o pojištění motorového vozidla značky TOYOTA 4WD HIACE SPZ …, jejíž součástí byly pojistné podmínky PPH 91. Pojistná smlouva byla sjednána mimo jiné i pro případ odcizení vozidla. Podle pojistných podmínek vzniká pojištěnému právo, bylo-li vozidlo pohřešováno, aby mu pojišťovna vyplatila částku odpovídající časové hodnotě věci v době pojistné události. Předmětné motorové vozidlo bylo dne 22. 3. 1994 odcizeno. Žalovaná tuto pojistnou událost likvidovala tak, že žalobci poukázala plnění ve výši 161 000 Kč. Žalobce s touto částkou nesouhlasil s tím, že podle znaleckého posudku L. Z. činila obecná i časová cena vozidla v době jeho odcizení 310 800 Kč. Krajský soud dospěl k závěru, že pojistná smlouva byla uzavřena platně ve smyslu §788 obč. zák. a pojištěnému (žalobci) vzniklo právo na plnění ve výši určené podle pojistných podmínek (§806 obč. zák.).Při výpočtu výše plnění soud vyšel ze závěru znaleckého posudku S. Ch., podle něhož obecná hodnota v době jeho odcizení činila 173 200 Kč bez DPH. Soud nepřihlédl k obecné ceně stanovené podle znaleckého posudku L. Z., neboť ze závěru znaleckého posudku S. Ch. vyplývá, že v tomto případě nebyla obecná cena stanovena v souladu se znaleckým standartem.
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 25. června 2003 č.j. 9 Cmo 184/2003 - 159 odmítl odvolání žalobce do vyhovujícího výroku ve věci samé rozsudku soudu prvního stupně a potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku ve věci samé a ve výroku o náhradě nákladů řízení. Současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně s tím, že žalobci vzniklo právo na pojistné plnění odpovídající časové hodnotě věci v době pojistné události.
Rozsudek odvolacího soudu v rozsahu potvrzujícího výroku napadl žalobce dovoláním. Jeho přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Vytýká soudům obou stupňů nesprávné právní posouzení věci, namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu je částečně nepřezkoumatelné, neboť soud se vůbec nezabýval námitkami žalobce týkajícími se otázky stanovení časové hodnoty vozidla v době pojistné události, neboť v ní nebyla zahrnuta daň z přidané hodnoty tehdy platné v zákonné výši. Žalobce se domnívá, že při stanovení ceny vozidla pro účely pojistného plnění je nutno vycházet z časové ceny vozidla, která obsahuje i daň z přidané hodnoty v zákonné výši platné v den pojistné události, tj. v den odcizení vozidla, kdy DPH byla ve výši 23%. Na uvedenou skutečnost žalobce během řízená opakovaně poukazoval. Soudy obou stupňů dále nesprávně vycházely z obecné ceny vozidla, nikoliv z ceny časové, jak vyžadují pojistné podmínky žalované PPH 91. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu v rozsahu potvrzujícího výroku a v tomto rozsahu i rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná ve vyjádření k dovolání navrhla zamítnutí dovolání, protože rozhodnutí odvolacího soudu považuje za věcně správné.
Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o. s. ř. k tomu legitimovaným subjektem, řádně zastoupeným advokátem (srov. §241 o. s. ř.). Dovolací soud nejprve posuzoval přípustnost dovolání.
Předpokladem přípustnosti dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Přitom otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, řeší dovolací soud jako otázku předběžnou. Teprve kladným závěrem dovolacího soudu se stává dovolání přípustným.
Podle §237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
Předpokladem přípustnosti dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dále je, že řešená právní otázka měla pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou otázku, na níž výrok odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení založen. Zásadní právní význam pak má rozsudek odvolacího soudu zejména tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí v konkrétní věci, ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec, nebo obsahuje-li řešení právní otázky, které je v rozporu s hmotným právem. Dovolání je přípustné, jde-li o řešení otázek právních, a to jak procesně, tak hmotněprávních; jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání nezakládají.
Zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu dovolací soud shledává (a potud má dovolání za přípustné) v řešení otázky, zda má být pojištěnému při pojistné události (odcizení vozidla) přiznáno plnění ve výši časové ceny a zda časová cena má obsahovat i daň z přidané hodnoty v zákonné výši platné v den pojistné události. Uvedená právní otázka byla odvolacím soudem řešena v rozporu s hmotným právem. Dovolací soud dospěl k závěru, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu je přípustné podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Nesprávným právním posouzením věci je pochybení soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, tedy případ, kdy byl skutkový stav posouzen podle jiného právního předpisu, než který měl být správně použit, nebo by-li sice aplikován správně určený právní předpis, ale soud jej nesprávně interpretoval (vyložil nesprávně podmínky obecně vyjádřené v hypotéze právní normy a v důsledku toho nesprávně aplikoval vlastní pravidlo, stanovené dispozicí právní normy).
Podle §788 odst. 2 obč. zák. jsou součástí pojistné smlouvy všeobecné pojistné podmínky pojistitele (pojistné podmínky), na něž se pojistná smlouva odvolává, a které jsou k ní připojeny nebo byly před uzavřením smlouvy tomu, kdo s pojistitelem smlouvu uzavřel, sděleny. Podle článku 5 bodu 5 pojistných podmínek pojištění motorových vozidel PPH 91, které jsou součástí pojistné smlouvy uzavřené účastníky dne 25. 3. 1993, vzniká pojištěnému právo, byla-li pojištěná věc zničena nebo je-li pohřešována, aby mu pojišťovna vyplatila částku odpovídající časové hodnotě věci, v době pojistné události sníženou o hodnotu zbytků celé věci. Časová hodnota je podle článku 5 bodu 8 pojistných podmínek hodnota, kterou měla pojištěná věc v době pojistné události; určuje se tak, že od nové hodnoty věci téhož druhu a téže jakosti nebo věci s ní srovnatelné, která platila v době pojistné události, se odečte částka vyjadřující opotřebení, popřípadě jiné znehodnocení pojištěné věci z doby před pojistnou událostí.
Za účelem stanovení hodnoty vozidla v době pojistné události byly vypracovány v průběhu řízení dva znalecké posudky. Znalec S. Ch. stanovil časovou cenu vozidla v době pojistné události odcizení vozidla ve výši 182 300 Kč bez DPH a obecnou cenu vozidla v době jeho odcizení na částku 173 200 Kč bez DPH. Z takto stanovené obecné ceny vozidla vycházel jak soud prvního stupně, tak odvolací soud při stanovení výše plnění, které musí žalovaná žalobci zaplatit.
Žalobou i v průběhu řízení (na jednání dne 30. ledna 2003 u soudu prvního stupně - č. l. 125) se žalobce domáhal vyplacení pojistného plnění, které obsahovalo i DPH ve výši 23%. Soudy obou stupňů nepřihlížely při výpočtu ceny vozidla k dani z přidané hodnoty v zákonné výši, aniž k námitce žalobce zdůvodnily výpočet ceny bez DPH. Právní posouzení soudů je proto neúplné a tudíž nesprávné.
Odvolací soud dále sice správně dovodil, že v daném případě má být aplikována časová cena, avšak ve skutečnosti vycházel z ceny obecné a rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku jako věcně správný potvrdil. Soud prvního stupně nesprávně aplikoval výše uvedené pravidlo při výpočtu výše pojistného plnění tím, že vycházel ze znalcem určené obecné ceny vozidla, nikoliv časové ceny vozidla ve smyslu pojistných podmínek PPH 91. Dovolateli je třeba přisvědčit, že otázku výše pojistného plnění tak soudy obou stupňů řešily v rozporu s hmotným právem (§804 obč. zák.) , protože uvedené pojistné podmínky neuvažují s použitím obecné ceny vozidla. Závěr odvolacího soudu je v rozporu i s dosavadní judikaturou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 2. 2000 sp. zn. 33 Odo 1867/98), podle níž pojmu „časová cena“ podle všeobecných pojistných podmínek nelze podsunovat obsah pojmu jiné ceny - „ceny obecné“.
Dovolací důvod, který vycházel z argumentu nesprávného právního posouzení věci ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., byl uplatněn důvodně.
Protože s ohledem na výše uvedené nebylo možno dospět k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné, dovolací soud podle §243b odst. 2 o. s. ř. rozsudek Vrchního soudu v Praze v napadeném rozsahu zrušil, protože důvody, pro které byl zrušen rozsudek odvolacího soudu, platí i pro rozsudek soudu prvního stupně, dovolací soud zrušil v v uvedeném rozsahu i rozsudek Krajského soudu v Plzni a vrátil věc v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 3 o. s. ř).
V dalším řízení bude soud prvního stupně vázán právním názorem dovolacího soudu (§243d odst. 1 o. s. ř.), přičemž rozhodne také o dosavadních nákladech řízení včetně řízení dovolacího (§243d odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně 23. června 2004
JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.
předsedkyně senátu